Mezinárodní den Romů je pro mnohé symbolikou různorodé společnosti. Tu letos poznamenal výrok senátorky Hamplové
8. dubna si Romové na celém světě připomínají svou historii, kulturu a identitu. Mezinárodní den Romů vznikl v roce 1990 na 4. kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě jako připomínka prvního světového setkání Romů v Londýně v roce 1971. Na londýnském setkání byla založena Mezinárodní romská unie jako zastřešující organizace pro romské hnutí, byla schválena romská vlajka a hymna a bylo preferováno označení Rom místo Cikán. Jak Romové vnímají svůj svátek dnes?
„Pro mě jde o událost, která podporuje naše národní uvědomění, umocňuje jednotu. Jde o symbol toho, že společnost má být různorodá,“ říká Jan Dužda, romský koordinátor na Magistrátu hl. města Prahy.
Na kongresu v Londýně v roce 1971 delegáti ustanovili podobu romské vlajky. Tvoří ji dva podélné pruhy. Dolní zelený symbolizuje sepjatost Romů s přírodou, horní modř s nebem čili duchovnem. Kolo uprostřed překrývající oba pruhy symbolizuje pouť, kočování a vychází i z prastarého indického kola osudu.
Pokračuje ředitel organizace Ara Art David Tišer:
„Není to projekt, festival, ani komunitní akce. Jde o svátek. A ten má pro jakýkoliv národ smysl. Pro mě má Mezinárodní den Romů smysl v několika rovinách. Jendou z nich je hrdost, proto se snažíme oslavy uspořádat opravdu důstojné, aby byl každý na své romství hrdý.“
Romové si svůj svátek připomínají po celé republice. Vůbec první oslavy Mezinárodního dne Romů v České republice uspořádalo v roce 2001 sdružení romských vysokoškoláků Atinganoi. Při oslavách nechyběla ani romská hymna.
Segregace romských dětí na školách není žádná novinka
Čtěte také
Od minulého týdne rezonuje mezi Romy nesouhlas s výrokem senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, která během svého vystoupení v Horní komoře parlamentu označila společné vzdělávání romských a neromských studentů za nereálný nápad. Navrhla, že samostatné třídy pro romské děti by byly lepším způsobem zajištění rovných příležitostí v budoucnu.
Proti výrokům se tvrdě ohradili občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a poslali otevřený dopis předsedovi Senátu PČR Miloši Vystrčilovi. Ohradily se i romské spolky Libereckého kraje. Členové Československé romské unie se připojili k dalším organizacím a jednotlivcům z romské komunity a otevřeně odsuzují nedávná slova senátorky. Více opět David Tišer:
„V Čechách jsou romské děti segregované. Přijít do senátu a mluvit o něčem, co je tady už běžnou praxí, jako o novince, kterou by paní senátorky chtěla zavést, je k smíchu. Segregace už tu je, my ale nesmíme dovolit, aby kdokoliv říkal podobné věci veřejně a vydával je za novinku, která se začne praktikovat. U člověka, který nás zastupuje v senátu, to není vhodný názor.“
Čtěte také
Proti výrokům senátorky protestují i romští studenti. Ohradila se i vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová v pořadu Události, komentáře České televize tento týden vysvětlovala svůj rasistický výrok o segregaci romských dětí. Uvedla, že se jednalo o neobratnou zkratku a její slova byla chápána špatně. Odmítla, že by byla rasistka a zdůraznila, že rasismus do společnosti nepatří.
Zástupci romských organizací ale nepokládají slova senátorky v pořadu Události, komentáře za omluvná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
