Mezi Washingtonem a Havanou se zvolna oteplují vztahy

Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs oznamuje částečné uvolnění vztahů s Kubou: "Prezident nařídil ministryni zahraničí a ministrům financí a obchodu, aby provedli vše nezbytné a zrušili veškerá omezení, která brání jednotlivcům v návštěvě jejich příbuzných na Kubě. Nová vláda také umožní zasílání peněz."

A názor kubánských emigrantů v Miami? Eduardo Peréz uprchl hned po nástupu Fidela Castra k moci. Barack Obama bude podle něj přísnější a úřady budou bedlivěji zkoumat, jestli dotyčný emigrant opravdu má na Kubě příbuzné. Eduardo má k takovému názoru důvod. On sám chtěl před několika dny poslat peníze bratranci. Vůbec poprvé se mu stalo, že nemohl, protože neměl jak dokázat, že je příjemce bratranec. Považuje to ale za morální. Jinak by uvolnění mohl kdekdo zneužít.

René Gates se narodil už v Miami kubánským rodičům. Uvolnění oznámené Washingtonem vítá a v žádném případě ho nechce lehkomyslně využít pro jiné než humanitární účely. "Jsme tady v Miami velmi protikomunističtí, jak asi víš, a nehodláme proto Castrův režim nijak podporovat," říká René.

Když se ho zeptám, jestli by jel na Kubu třeba na dovolenou, rázně to odmítá. Rodiče své děti v Miami učí, aby nedávaly žádné peníze revoluci. Když se jede na Kubu, není to na pláž nebo za jinou zábavou a nebydlí se ani v hotelu. Ale proto, aby dovezli jídlo, léky a jiné potřebné věci příbuzným.

Podobně mluví i jiní kubánští emigranti. Třiačtyřicetiletý Gilbert uprchl do Ameriky v 80. letech minulého století. Myslí si, že by měl prezident Obama zrušit i obchodní embargo, což Washington zatím neplánuje. Mexiko, Kanada, celý Karibik i Evropa s Kubou obchodují. Udržovat jednostranně americké sankce je proto nesmyslné, říká Gilbert.

Emigrantský veterán Eduardo Peréz zdůrazňuje, že částečné uvolnění vztahů s Kubou nic nezmění na podstatě kubánského režimu: "Nejdřív musí umřít Castro. Či přesněji řečeno, oba bratři Castrové." René souhlasí: "Pokud bude u moci stará revoluční garda, neudělá nic, co by mohlo podkopat její vlastní moc."

Takový názor mi nedávno ve Washingtonu potvrdil i politický profesionál, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který má s Kubou, jak známo, osobní zkušenosti.

"Nepředpokládám, že by dědek už mnoho změnil. To vím sám o sobě. Když je vám mezi sedmdesátkou a osmdesátkou, tak nadšení pro velké změny pomíjí. Nicméně pod ním je nová generace, která je podstatně mladší. Takoví Mohoritové tam už stojí v pozoru. Ti ovšem také pozorně vidí svět a budou přemýšlet, jak by se zachránili do budoucna," soudí ministr Schwarzenberg.

Emigrant Gilbert ale o schopnosti nástupců udržet i třeba reformovaný komunistický režim pochybuje. "Nikdo nemá takové charisma, moc a schopnosti jako Raúl a Fidel Castrovi. Jak umřou oni, je hotovo. Zemře i systém," řekl mi v Malé Havaně v Miami kubánský emigrant Gilbert.

Bez ohledu na schopnosti mladší komunistické garnitury na Kubě se dá soudit jedno: očekávat od nového oteplení vztahů mezi Washingtonem a Havanou nějaké podstatnější změny je předčasné.