Města přežijí všechno. Co si ale odnesou z časů koronaviru – solidaritu, nebo nadvládu silnějšího?
Po koroně nebude už nic jako dřív, slyšíme odevšad. Je téměř jisté, že pandemie a její ekonomické a sociální důsledky ovlivní podobu hlavně velkých měst. Jak se podepíše na architektuře, urbanismu nebo bydlení? Poslechněte si první část ankety magazínu Spot s odbornicemi a odborníky z nejrůznějších oborů. Se svými vizemi se svěřili Tomáš Lapáček z IPRu, Václav Orcígr z Arniky a politoložka Kateřina Smejkalová.
„Města přežijí všechno, nezničíte je ani atomovou bombou. Dokonce i Kartágo žije aspoň ve virtuálních světech,“ zamýšlí se v anketě ředitel Sekce strategií a politik pražského IPRu Tomáš Lapáček. Není ale podle něj vůbec jisté, jestli se podaří ve velkoměstech udržet takovou životní úroveň, na jakou jsme zvyklí. Závisí to i na efektivní spolupráci státu, který je v době krizí klíčovým hráčem. „Ocenili bychom také lepší komunikaci s veřejností i v rámci města, například jen v Praze je 22 složek krizového štábu,“ vysvětluje Lapáček.
Jednou z věcí, kterou by města mohla udělat, je aktivně vstoupit na trh s bydlením. Stavebnictví je obor, který bude krizí rozhodně postižen, i když se nedá přesně odhadnout do jaké míry. Město by jednak mohlo samo stavět anebo ještě spíš nakupovat byty. „Pokud jejich cena půjde dolů, bude to velká příležitost, které by se Praha měla chopit,“ domnívá se Lapáček.
Stavět za každou cenu?
Sociolog a vedoucí kampaně Praha – město pro život neziskové organizace Arnika Václav Orcígr na jednu stranu oceňuje všeobecnou solidaritu, ať už jde o šití roušek, nebo poskytnutí hotelů lidem bez domova. Problematiku bydlení nebo městského rozvoje ale vidí spíš skepticky. „Mám na mysli třeba přípravu nového stavebního zákona, který je i přes kritiku stále protlačován. Ministryně Dostálová i premiér Babiš se vyjádřili, že právě stavebnictví má rozhýbat ekonomiku,“ vysvětluje sociolog.
Jako další problematický příklad uvádí Orcígr případ povolování výstavby u Masarykova nádraží, během kterého se podle něj porušily všechny zaběhnuté zvyklosti. „I přes pozitivní signály se tak na úrovni veřejné správy a povolovacích procesů nic nemění, naopak se dá očekávat větší tlak na faktory ovlivňující kvalitu života ve městě,“ uzavírá Václav Orcígr.
Čtěte také
Digitální platforma není nástěnka
Mezi digitální technologie ve městech patří i čím dál víc probírané digitální platformy. Jak moc podobu měst ovlivňují, vidíme asi na nejznámější z nich, na Airbnb. „Při pohledu na náhle plné servery pražských realitek je víc než kdy jindy zřejmé, jak velkou moc má tato platforma nad děním ve městě,“ upozorňuje Kateřina Smejkalová. „Nemůže už si tedy hrát na nějakou moderní nástěnku, která jen zprostředkovává informace a nemá s městem nic společného,“ míní socioložka.
Platformám rozvážejícím jídlo se naopak v krizi daří, a pokud si donáška udrží svoji oblibu i po krizi, také to tvář měst promění. „Místo pohybu ve veřejném prostoru a setkávání v podnicích budeme sedět mezi čtyřmi stěnami a prostor města opanují poslíčci s termobatohy,“ říká Kateřina Smejkalová. „Krize ukázala, jak velkou moc nad našimi životy digitální platformy mají, a my bychom je teď měli donutit za to převzít odpovědnost. Poslíčci jsou přitom čistokrevný prekariát s malými platy a bez společenského uznání.“
Jaký je vztah virtuálního světa digitálních platforem a skutečného města? Co je problematického na zástavbě u Masarykova nádraží? Poslechněte si celou anketu v audio podobě magazínu Spot.
Související
-
„Chceme prostě přežít v centru.“ Jak Airbnb změnilo naše města a co s ním bude dál?
Airbnb a další platformy nabízející „sdílené“ ubytování ovlivňují situaci na trhu s bydlením po celém světě.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
