Měsíc války na Ukrajině. Okupanti zastaveni před Kyjevem, Západ se radí v Bruselu
Ruským jednotkám se stále nedaří postupovat směrem na Kyjev, ukrajinská armáda je zastavila u předměstí Brovary východně od metropole. Ve své pravidelné zprávě zveřejněné na facebooku to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Také britské ministerstvo obrany v nové analýze situace na bojišti potvrdilo, že se ukrajinským silám daří poblíž metropole protivníka zadržovat nebo dokonce zatlačovat. Podle něj ukrajinské jednotky dobyly u Kyjeva zpět obec Moščun a město Makariv.
„Je pravděpodobné, že úspěšné protiútoky Ukrajiny naruší ruským silám schopnost se konsolidovat a podniknout ofenzivu směrem na Kyjev,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru. Podle něj ruské jednotky řeší velké problémy se zásobováním a morálkou vojáků.
Britské zpravodajské služby odhadují, že ruské jednotky utrpěly při invazi na Ukrajinu tisícové ztráty. Moskva teď kvůli jejich nahrazení nejspíš mobilizuje rezervisty a obrátila se i na soukromé vojenské společnosti a žoldnéře.
Čtěte také
Podle ukrajinského generálního štábu probíhají intenzivní boje například v okolí města Izjum, které leží asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova. Trvalé ostřelování pokračuje také v Mariupolu.
Zelenskyj oslovil Rusy
Ruští vojáci se podle Zelenského dopouštějí zločinů proti ukrajinským civilistům. Ty mají zahrnovat také znásilňování žen, únosy dětí a střelbu do uprchlíků. Zelenskyj to prohlásil ve videonahrávce zveřejněné v noci na čtvrtek na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident vyzval lidi po celém světě, aby podpořili Ukrajinu a přesně měsíc od ruské invaze vyšli do ulic demonstrovat. Ve videonahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram v noci na dnešek apeloval i na občany Ruska a vzkázal jim, že mír je i v jejich zájmu, protože ukončí posílání jejich dětí na smrt na cizím území.
Zelenskyj se obrátil i na ruské publikum. „Jsem si jistý, že mnoho z vás je znechucených politikou vlastního státu... Lživými zprávami propagandistů na internetu,“ řekl. „Děláme všechno pro to, abychom tuto válku ukončili. A až uspějeme – a to se určitě stane – můžete si být jistí jednou věcí: vaše děti už nebudou posílat na smrt v naší zemi, na našem území,“ dodal.
Dochází FSB s Putinem trpělivost?
Podle ruského exilového ochránce lidských práv Vladimira Osečkina, který v posledních týdnech zveřejnil více než desítku zpráv od anonymního zdroje působícího v ruské Federální bezpečnostní službě (FSB), čelí ruský prezident Vladimir Putin reálnému riziku vzpoury nebo převratu ze strany příslušníků tajných služeb, v jejichž řadách kvůli tvrdým sankcím po invazi na Ukrajinu roste nespokojenost. Osečkin to řekl britskému deníku The Times.
Čtěte také
Summit NATO a Fiala v Bruselu
Premiér Petr Fiala odletěl do Bruselu, kde se ve středu zúčastní summitu představitelů zemí NATO a zasedání Evropské rady. Obou akcí se zároveň jako host zúčastní také prezident Spojených států Joe Biden. Společně budou jednat o podpoře Ukrajiny a posílení transatlantické spolupráce v reakci na ruskou agresi. Uvedl to na twitteru Úřad vlády. Ve středu se také koná zasedání zemí skupiny G7.
Jednání na místě sleduje bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Viktor Daněk. „Hlavní, co teď státy rozděluje, je, zda sankcemi udeřit i na obchod s ruskými fosilními palivy. Varují před tím hlavně Německo a Maďarsko kvůli obavě z bolestivého dopadu na Evropu, zvláště v případě plynu. Mluví se proto spíše o embargu na ruskou ropu, u které není tak komplikované zajistit alternativu,“ vysvětluje.
„Mezi státy, které něco takového podporují, patřilo vedle Pobaltí, Polska nebo Irska dosud i Česko. Premiér Petr Fiala ale před odletem řekl, že na embargu dohodu spíše nečeká.“
Evropa musí podle českého premiéra řešit také možné obcházení ruských sankcí. „Je třeba diskutovat o tom, jestli nemáme někde nějaké prostory, kudy se sankce dají obcházet. A pokud se takové prostory či mezery najdou, tak je potřeba je odstranit,“ uvedl před odletem do Bruselu na jednání států NATO a Evropské rady .
„Česká republika podporuje rozvoj všech zdrojů, které zajišťují bezpečnost dodávek, tedy i výstavbu nové infrastruktury. Pro nás je ale důležitá také podpora jaderné energie,“ řekl Fiala a dodal, že jednání Evropské rady se bude týkat i bezpečnosti Evropy a jejího posílení.
NATO nezasáhne
Severoatlantická aliance bude nadále vojensky podporovat Ukrajinu, přímo do konfliktu se ale kvůli hrozbě jeho rozšíření mimo ukrajinské území nezapojí. Před zahájením dnešního mimořádného jednání lídrů aliančních zemí to řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Summit podle něj schválí další posilování východního křídla aliance včetně vytvoření čtyř bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku a v Bulharsku. Vůdci zemí by se měli také zavázat k dalšímu zvyšování výdajů na obranu.
Americký prezident Joe Biden podle deníku The New York Times v tichosti sestavil bezpečnostní tým, který připravuje pohotovostní plán v případě, že by Rusko použilo chemické, biologické nebo jaderné zbraně.
Británie dodá na Ukrajinu dalších 6 tisícobranných raket a pošle 25 milionů liber (přes 740 milionů Kč) na platy ukrajinských vojáků a pilotů. Britský premiér Boris Johnson také oznámil, že vláda uvolní více než čtyři miliony liber (118 milionů Kč) pro stanici BBC World Service, aby jí umožnila širší pokrytí událostí v Rusku a na Ukrajině a zlepšila boj s dezinformacemi.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
