Mayské rituály v současnosti

Latinskoamerický katolicismus v sobě obsahuje i některé prvky původních náboženství a dobrým příkladem tohoto synkretického prolínání jsou právě dodnes provozované mayské rituály. Stanislav Chládek, účastník mnoha výprav do mayských jeskyní, několik rituálů sám zažil a o svých zkušenostech hovořil v zatím posledním Sedmém světadílu. Závěrečnou část třídílné série rozhovorů o mayských jeskyních si můžete poslechnout zde:

Christianizační mise

Přitom právě obrácení indiánů na katolickou víru bylo hlavním oficiálním důvodem celého procesu dobývání Nového světa.

Tento misijní rozměr získala španělská conquista, jak se dobývání ve španělštině říká, i kvůli specifickému postavení katolické víry ve Španělsku. To bylo obzvlášť silné díky dlouhé době tzv. reconquisty – doby vytlačování muslimů z Pyrenejského poloostrova, která vyvrcholila v roce 1492. Ne nadarmo mají tehdejší král Ferdinand Aragonský a královna Isabela Kastilská přízvisko „jejich katolická veličenstva”.

Kromě praktického dobývání nového území proto probíhala i tzv. conquista espiritual neboli duševní conquista, jejíž záštitu předal papežský stolec právě španělské koruně. První misionáři se do Nového světa vypravili už v prvních letech 16. století.

Pyramida ve slavném mayském městě Chichén Itzá|foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic, Grand Velas Riviera Maya

Ke kontaktům s mayským územím docházelo už od samého počátku conquisty – na jedné ze svých výprav sem zavítal i sám Kolumbus – cílené dobývání se ale datuje až od 20. let 16. století. Jako první si Španělé podrobili mayské oblasti v dnešní Guatemale a Chiapasu. Dobývání nehostinného Yucatánu se naproti tomu protáhlo na dlouhé desítky let a oficiální konec za conquistou mayského území učinil až pád odbojného města Tayasal v roce 1697. Mnoho odborníků se ale shoduje, že skutečné podrobování Mayů trvalo mnohem déle.

„Modly za oltáři“

I přesto, že indiáni křest nominálně přijímali, mnoho z nového náboženství chápali po svém. Projevovalo se to zejména v překrucování vnějších katolických rituálů.

Díky tomu došlo například už během 16. století k mnoha případům tradičního mayského obětování (i lidí). A to jak na kdysi posvátných místech, jako byly např. jeskyně, tak i v nově zbudovaných křesťanských kostelech. Těmito a dalšími synkretickými rituály přitom indiáni většinou chtěli svou novou víru jen podpořit.

Jevu, který v jistých formách přežívá dodnes, se v angličtině občas s nadsázkou říká „idols behind altars“.