Martin Srb

K vánočním svátkům patří bezesporu pohádky. Tentokrát se na ně ovšem podíváme vědeckýma očima.

Duby, smrky, buky a další druhy stromů v některých letech plodí výrazně víc semen než jindy. Vědci se snaží zjistit proč. Mohli by pak totiž lépe plánovat obnovu lesů. 

V každé buňce v těle máme stejnou genetickou informaci, ale různé buňky z ní využívají jenom některé geny. Genovou expresi řídí složitý mechanismus. A ten vědci zkoumali.

Nové stavby budou zdražovat nejen kvůli realitní bublině, ale také kvůli zdražování základního stavebního materiálu – písku, kterého začíná být nedostatek. 

Jako dlouhý covid nebo post-covid označují lékaři stav, kdy se lidé sice vyléčí z nákazy, ale ani po několika měsících se necítí úplně zdraví. Co by za ním mohlo být?

Pračlověk získal velký mozek nejen díky lovu, ale i díky péči babiček. Hypotézu babiček vysvětluje antropoložka Kristen Hawkesová z univerzity v Utahu.

Vědci při určování přesného data zkombinovali znalosti vesmíru, rostlin a radioaktivního rozpadu uhlíku.

Takzvaný koktejl monoklonálních protilátek je schopný zabránit tomu, aby se pacienti a covidem-19 dostali do těžkého stavu. 

Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.

Nová studie, kterou vedli vědci z amerických univerzit a z organizace inovací proti chudobě IPA, je přelomová v tom, že probíhala v reálném světě se skutečnými lidmi.