Mars ožije pozemským průzkumem. Po čem tam pátrají Američané, Číňané a Spojené arabské emiráty?

K rudé planetě totiž tento týden doletěla také čínská sonda Tchien-wen a Američané zase s napětím čekají na 18. únor, kdy má na povrchu Marsu přistát automatický průzkumník Perseverance.

Čtěte také

Vulkanolog Brož: Život na Marsu? Jednou ho tam přinese člověk. Proto teď sonda sbírá vzorky povrchu

V popisu práce orbitální sondy Spojených arabských emirátů je výzkum počasí a tvorba první celistvé panoramatické mapy planetární atmosféry. Čínská Tchien-wen je zase družice a rover v jednom – zatímco družicová část má provádět globální průzkum, vozítko vybavené silným radarem má za úkol odhalit marťanská tajemství skrytá pod povrchem.

A konečně americký průzkumník bude v marsovské půdě hledat stopy života. Celkově jde o pozoruhodnou flotilu, zamýšlejí se londýnské Timesy.

Britský nedělník Guardian Observer dodává, že se nyní v plné síle ukazuje touha mnohých národů vyvíjet vlastní vesmírnou technologii a zkoumat sluneční soustavu. Jak úspěšné všechny mise budou, to ale ukáže čas. Mars je každopádně nehostinná planeta, která chyby neodpouští.

Co ztěžuje průzkum Marsu

Od 60. let se k Marsu vydalo několik desítek vesmírných sond. Zhruba polovina havarovala nebo planetu úplně minula. Doletět na místo určení je v tomto případě obtížné hned z několika důvodů. Cíl je například velmi daleko – zhruba 60 milionů kilometrů.

Nebezpečí ale hrozí také kvůli gravitaci. Ta je sice slabá, ale zároveň dost silná na to, aby na povrchu mohly vznikat prachové bouře a silné větry, které mohou dostat sondy do problémů. Přitažlivost Marsu je současně příliš nízká na to, aby bylo možné přistát jen s pomocí padáků. Americká NASA v minulosti využívala pro ztlumení přistání airbagy, nová generace roverů je na ně ale příliš těžká. Perseverance proto bude spoléhat na speciální raketovou platformu.

Čtěte také

Byl na Marsu život? Objev dalších jezer na rudé planetě vědcům otvírá nové možnosti zkoumání

Emirátní družice Amal nyní stráví studiem Marsu příští dva roky. Zaměří se především na to, jak planeta přišla o svou hustou atmosféru, která bývala schopná zadržet vodní páru na povrchu, a jak se přeměnila do dnešní podoby suchého, studeného světa.

Současné vesmírné mise k Marsu představují v mnoha ohledech milník ve výzkumu rudé planety. Navíc některé vzorky, které na povrchu nasbírá americké vozítko, by se měly vrátit k prostudování na Zemi. Rover nechá materiál na určených místech, kde by měly být vyzvednuty při budoucích evropských a amerických vesmírných misích.

Astrobioložka Susanne Schwenzerová z britské Open University poukazuje na to, že průzkum marťanských geologických vzorků by mohl dát konečnou odpověď na otázku, jestli se na Marsu někdy vyvinul život. Pokud ano, znamenalo by to, že se tak stalo hned dvakrát nezávisle na sobě jen v rámci naší sluneční soustavy. A to by podpořilo tezi, že je život relativně běžnou součástí vesmíru, dočteme se v britském nedělníku.

Dotkne se restart americké zahraniční politiky také dohody o íránském jaderném programu? Facebook hodlá zakročit proti politickému obsahu, který polarizuje uživatele sociálních sítí. Královna Alžběta II. podle nových odhalení zasahuje do fungování britské demokracie více, než se vědělo. Proč čekají na subsaharskou Afriku těžké časy i dlouho poté, kdy ve světě odezní koronavirová pandemie?

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Tea Veseláková.