Máme velký nepořádek v evidenci budov, přiznává ředitel České pošty a plánuje velký audit

8. březen 2019

Pracovníci České pošty by měli dostat od jara přidáno. I tak ale budou jejich mzdy většinou výrazně nižší než v jiných podnicích. Odboráři říkají, že by měl více přispět stát, který rozhodl, že Česká pošta musí provozovat i ztrátové služby.

„Rozdíl oproti průměrné mzdě je ve velkých městech až 9 tisíc korun měsíčně, v regionech to může být okolo 6 tisíc korun,“ přibližuje generální ředitel České pošty Roman Knap s tím, že poštu trápí velká fluktuace zaměstnanců, která má negativní dopad na kvalitu služeb.

Čtěte takéČeská pošta zvýší mzdy o deset procent, sníží počet manažerů, oznámil ministr Hamáček

Ročně poštu opustí až 7 tisíc zaměstnanců, tedy asi 26 % z celkového počtu, a to především na pozicích řidičů a doručovatelů. Prostředky na zvýšení platů chce pošta ušetřit i propuštěním 15 % manažerů a administrativních pracovníků, což má přinést až 120 milionů korun ročně.

Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) má Česká pošta problémy mimo jiné kvůli službám, které si u ní objednává stát. Poštu tyto služby ročně stojí až 1,5 miliardy korun, stát na ně ale poskytuje jen půl miliardy. Hamáček proto předložil novelu zákona, která to má napravit. Rozhodovat o ní budou poslanci. Podle Knapa by mělo být jasno do poloviny roku.

To není dotace. Není to tak, že by nám stát platil za to, že něco neumíme nebo špatně fungujeme. Jsou to skutečně vynaložené náklady související s tzv. univerzální službou.
Roman Knap

Pošta neví, co vlastní

Odvoláním ředitele ministr destabilizoval Českou poštu. Státu chybí vize, tvrdí komentátor

Česká pošta

Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar po dohodě odvolal generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Poště podle ministra chybí smysluplná vize fungování podniku. Nové vedení pošty bude mít podle vyjádření resortu za úkol připravit změnu fungování a rozvoje podniku a docílit radikálního zlepšení služeb.

Součástí tzv. univerzální služby je mimo jiné povinnost provozovat 3200 poboček, z toho zhruba polovina je ve vlastních budovách.

„Zaměřujeme se na optimalizaci sítě ne z hlediska počtu, ale fungování poboček. Aby byla síť správně vytížená a abychom zbytečně neseděli ve velkých historických budovách, kde máme obsazenu pouze polovinu přízemí a zbytek budovy je prázdný, nebo nevýhodně pronajímaný,“ vysvětluje Knap.

Pošta nyní navíc zjišťuje, jaký majetek ve skutečnosti vlastní, do října by měla být kompletní pasportizace hmotného majetku a budov. Systém totiž podle Knapa nebyl od roku 2008 správně veden a je v něm tak velký nepořádek.

Máme seznam zbytného majetku, který budeme prodávat – a děje se to. Chceme to ale dělat tam, kde budovy nepotřebujeme, nebo jsme našli nějakou lépe vyhovující. Nechceme používat prodej nemovitostí, abychom vylepšili hospodářský výsledek.
Roman Knap

Zefektivnit by se měl i provoz poboček, k čemuž má pomoci velký audit jejich vytíženosti: „Stále procházím pobočky, které mají obrovské podlahové plochy a polovina okýnek je nevyužitých. A jiné jsou přetížené a dispozičně nevyhovující. Potřebujeme to vyladit.“

Proč ale takový audit Česká pošta neprovedla dávno? „Nemám pro to vysvětlení. Vždycky to bylo bráno jako fakt – tady vždycky stála pošta, a nikdo neměl potřebu se na to podívat ekonomickýma očima, jestli to stále ještě dává smysl, nebo ne,“ uzavírá generální ředitel, který se funkce ujal v polovině minulého roku.

Proč se má za balíky platit podle velikosti, a ne podle váhy? A zlepší se jejich doručování? Poslechněte si v audiozáznamu rozhovoru Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související