Malíř Jan Slavíček 1955 a 1937
Snad to půjde na vrub tak řečené okurkové sezóně, snad je to náhoda, nevím. K 16. červenci se v rozhlasovém archivu dají najít samozřejmě různé snímky, ale žádný z těch prozkoumaných neláká k odvysílání.
A tak je tu příležitost využít nahrávky nedatované, takové, která je vedena – takový je letitý úzus – pod označením 1.1. Když není známo datum, ale jenom rok vzniku snímku, napíše se do kartotéky prostě 1.1.
Z nahrávky, kterou vám chci dnes nabídnout však plyne, že rozhodně není lednová, ba dokonce by bylo i uvěřitelné, že je z poloviny července. Konec konců, co když opravdu ano? Bylo by to tedy léto roku 1955. Rozhlasový redaktor Jan Wenig je na návštěvě u malíře Jana Slavíčka a rozmlouvají spolu o tom, jaké to je dívat se každý den na Prahu a malovat ji.
