Mafie na území České republiky

Ministerstvo vnitra rok co rok zařazuje zahraniční mafie na první místa v seznamu rizik, která ohrožují bezpečnost státu. Jak říká Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů, působí u nás organizovaný zločin ze čtyřech kontinentů. Čím se dá taková popularita České republiky v očích mafiánů vysvětlit?

"Geografická poloha hraje výraznou roli, druhá věc je, že jsme otevřeli hranice, třetí věc je, že policie nebyla po roce 89 adaptovaná na tyto podmínky otevřeného světa. Najednou sem přišly kultury zločinu z několika kontinentů. Lidi se začali chovat zvláštně, divně, přinesly sem knowhow, které tady nebylo známo. Legislativa jako taková byla docela slušně přizpůsobena podmínkám reálného socialismu, toho uzavřeného státu za železnou oponou, ale naprosto neodpovídala tomu, co se tady dělo po roce 89."

V současné době se odhaduje, že na našem území působí mezi 75-100 organizovanými skupinami s tím, že počet členů se pohybuje kolem dvou tisíc a dalších dvou tisíc externích spolupracovníků. Započteme-li ovšem každého, kdo má s mafií co do činění, vyjde číslo mnohonásobně vyšší. Snad téměř každý Ukrajinec, který u nás pracuje, odvádí mafii přibližně čtvrtinu svého platu. Stovky podniků platí takzvané výpalné.

"Můžeme říct, že tady působí takové hlavní zločinecké struktury - ať je to třeba z Ruska jekatěrinburská, sankpetěrburgská, soncevská, je tady prostě čečenská, dagestánská skupina, každá ta struktura má svoji sféru zájmu, od té ekonomické až po ty násilné, z těch ukrajinských je to lvovská brigáda, mukačevská, užhorodská," říká detektiv z Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu. V minulosti se objevily zprávy, že došlo ke schůzce bossů jednotlivých mafií, které si rozdělily sféry vlivu. "Samozřejmě k jednáním mezi jednotlivými skupinami dochází, protože přerozdělování sfér vlivu tady u nás samozřejmě bylo a vždycky je."

Přesto se naše území v minulosti poněkud nadsazeně řečeno nevyhnulo ani válce gangů. Zdiby a Průhonice, to jsou asi nejznámější místa, kde došlo k vyřizování účtů a vymezování sféry vlivu.

"Různé přestřelky mezi jednotlivými skupinami tady z minulosti byly. Používaly se k tomu střelné zbraně včetně erpégéček, samopalů, takové trošičku silnější kalibry," doplňuje detektiv, který si přeje zachovat anonymitu.

I když praktiky ruskojazyčné mafie jsou odstrašující, ještě brutálnější metody používají asijské gangy. Do jejich výbavy patří kromě asijského bojového umění a střelných zbraní i další pomůcky - nože, mačety, sekáčky na led, na maso. Potom je samozřejmě z minulosti známá brutálnost bulharské skupiny, která ovládala prostituci v oblasti Teplicka, kdy neposlušné prostitutky byly pálené žehličkou.

Boj proti organizovanému zločinu je nesmírně náročný. Jak říká Miroslav Nožina, naše policie navíc nebyla na podobný boj dostatečně vybavena. Nejde ale pouze o to. Policisté musí být i speciálně vzděláváni.

"To není nijak snadné. Zkuste dneska operovat například s nigerijskou mafií. Ta má naprosto jiné způsoby, jakými funguje, které nám nejsou známé. Hovoří podivnými jazyky. Všechno se musí policisté naučit, takže já říkám, že být dneska policistou, který se zabývá organizovaným zločinem, to musí být člověk, který má antropologické vzdělání a takovou vědomost nezískáte ze dne na den."

Podle detektiva je Útvar pro odhalování organizovaného zločinu poměrně úspěšný. "Takový boj se prostě nedá vyhrát, nevyhráli ho nikde na světě."