Maďarsko v roce 2009
Prosincová Vídeň nabídla jejímu návštěvníkovi nejen trafiční vánoční trhy a velkolepou výstavu impresionistů, ale též pocit, že se nachází nikoli v bývalém hlavním městě monarchie, nýbrž v někdejší metropoli Uher. V žádným jiném velkém městě se mi totiž ještě nestalo, abych se dlouhé minuty prodíral skupinami lidí mluvících výlučně maďarsky.
Čechů a Slováků, kteří mají do Vídně stejně daleko, tam zdaleka tolik nebylo. Při pohledu na davy maďarských turistů jsem si musel říkat: S tou krizí v Maďarsku to asi nebude až tak vážné.
Ekonomika Maďarska, které se v minulých letech, zejména od vypuknutí finanční a hospodářské krize, u nás stalo synonymem špatně hospodařící země či dokonce skoro nadávkou, se podle některých analytiků už odrazila ode dna - ve třetím čtvrtletí letošního roku klesla o 7,1 procenta. Celoroční pokles HDP se očekává na úrovni 6,5 procenta a příští rok stagnace. Centrální banka odhaduje, že růst ekonomiky se obnoví v polovině příštího roku. Bezpartijní premiér Gordon Bajnai, který do funkce nastoupil na jaře po svém příteli, bývalém lídrovi socialistů Ferenci Gyurcsányovi, se nebál slíbit nic než krev, pot a slzy. Rekordně zadluženou zemi, táhnoucí své dluhy ještě z dob kádárovského gulášového socialismu, zachránila nad propastí na podzim roku 2008 půjčka Mezinárodního měnového fondu ve výši 20 miliard eur. Ale ani hrozba kolapsu země nepřiměla standardně zvolené politiky k akci. A tak, byť podporován stranami bývalé vládní koalice socialistů a liberálů, kteří jsou u moci již osmým rokem, začal dělat pořádky do té doby neznámý ministr a současně poměrně úspěšný podnikatel Bajnai. Od dubna například snížil penze, mzdy ve veřejném sektoru a omezil subvencování cen energií. Parlament nedávno schválil rozpočet na rok 2010 s deficitem 3,8 procenta, který bude patřit mezi nejnižší v unii. Světové agentury uvádějí, že Maďarsko výrazně pokročilo v ozdravování své ekonomiky. V září se dokonce i český ministr financí Eduard Janota nechal slyšet, že Maďarsko už nebude dávat za příklad špatné rozpočtové disciplíny. "Hovoří se o maďarizaci, ale oni mají veřejný deficit ve srovnání s námi na poloviční úrovni," poznamenal tenkrát Janota.
Sám předseda maďarské vlády však upozorňuje, že ačkoli se Maďarsko může dostat z krize dříve než okolní země, státní orgány musejí i příští rok dodržovat krizové hospodaření. A každému je jasné, že dobrá vůle k rozumnému hospodaření státních orgánů se bude odvíjet od kroků, které zvolí vláda - tu plnohodnotně politickou, po roce zklidňování emocí, dají Maďarsku jarní parlamentní volby. Nepřetržité přestřelky a neustálé napětí mezi dvěma nesmiřitelnými póly - vládou a opozicí - vystřídala v minulých měsících z pohledu vnějšího pozorovatele jakási dělnost dočasného kabinetu. Špičky obou velkých stran jako by zalezly do zákopů a připravují se na zteč. Uplynulý rok je klidně možné označit jako klid před bouří.
Před čtyřmi roky poprvé za dvě desetiletí demokracie v zemi neprohrála vládní strana, tentokrát ovšem nikdo nečeká nic jiného než drtivé vítězství konzervativně národního Fideszu expremiéra Viktora Orbána. A pokud jde o hospodaření vlády, ta Orbánova se nechovala o moc hospodárněji než rozhazovačné vlády socialistické. Nepoměr ve velikosti táborů příznivců jednotlivých stran dobře ilustrují výsledky červnových voleb do Evropského parlamentu - Fidesz získal 14 křesel, zatímco vládní socialisté jen čtyři. Poměrně šokující novinkou se stalo extrémistické Hnutí za lepší Maďarsko známé jako Jobbik, to má tři europoslance. A ačkoli Nejvyšší soud v prosinci potvrdil zákaz polovojenské Maďarské gardy, u jejíhož vzniku stál právě Jobbik, bude zajímavé sledovat pravděpodobný vstup této strany do parlamentu - bude-li si Orbánův Fidesz moci dovolit Jobbik ignorovat, ukáže parlamentní matematika.
I kdyby se nové vládě dařilo pokračovat v uzdravování veřejných financí a ekonomiky země, rozhodně se nebude nudit. Mluví-li se v Česku v souvislosti s korupcí o veřejných zakázkách, Maďarsko, jak se zdá, je v této oblasti o krůček napřed. Budapešťští velvyslanci devíti vyspělých zemí, včetně například Spojených států či Německa, se krátce před koncem roku odhodlali k nebývalému kroku. Vydali společné prohlášení, podle něhož netransparentní chování "v jednotlivých oblastech veřejných služeb, médií, celostátní dopravní infrastruktury" v zemi může odradit zahraniční investory. Velvyslanci, kteří podle pozorovatelů reagovali na konkrétní kauzy, tak Maďarsko nepřímo označili za zkorumpovanou zemi.
A hodně práce bude mít nový kabinet i s vylepšováním vztahů s minimálně jednou ze sousedních zemí, kde žijí početné maďarské menšiny. Maďarsko nedávno oznámilo, že se hodlá obrátit na Evropský soudní dvůr v Lucemburku kvůli srpnového incidentu, kdy Slovensko odepřelo vstup maďarskému prezidentovi László Sólyomovi na své území. Avšak to, zda se vztahy mezi Budapeští a Bratislavou dostanou na standardní bilaterální úroveň, bude záležet na výsledku nejen maďarských, ale i slovenských voleb, které se rovněž uskuteční na jaře. Nejčernější scénář, kterým je Jobbik v maďarské a současně Slotova SNS ve slovenské vládě, nic pěkného neslibuje.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
