Macron nejel do Moskvy jako nový lídr Evropy, neměl mandát EU ani NATO, upozorňuje bývalý diplomat

11. únor 2022

Napětí mezi Ruskem a Západem nepolevuje. Přestože Ruská federace dál deklaruje, že se nechystá na Ukrajinu zaútočit, ministerstvo zahraničí Spojených států už vyzvalo své občany, aby zemi neprodleně opustili a do místa necestovali. Solidaritu s Ukrajinou vyrazil na linii dotyku vyjádřit i český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). „Pokud budeme moci podpořit Ukrajinu v čemkoliv, rádi to uděláme,“ zdůrazňuje zvláštní zmocněnec ministerstva David Konecký.

Česká republika neakceptuje jakoukoliv hrozbu síly k dosažení cílů ze strany Ruska, ujišťuje host Tématu dne a dodává, že primárně bychom se měli pokoušet o dialog: „Stále věříme v úspěch diplomatických jednání. Zároveň ale považujeme za zodpovědné být připraveni na nejhorší možný scénář.“

Stále věříme v úspěch diplomatických jednání. Zároveň ale považujeme za zodpovědné být připraveni na nejhorší možný scénář.
David Konecký

Nedávná návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Moskvě podle Koneckého představovala jednoznačné posílení jednoty v Evropě. 

Čtěte také

Jinak se ale na věc dívá vedoucí Programu bezpečnostních strategií Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský (KDU-ČSL), který cestu naopak považuje za individualistický čin:

„Jednání, které Macron v současné době vede – byl ve Washingtonu i v Moskvě – vidím jako jeho vlastní úsilí, které má jak bezpečnostní, tak vnitropolitický rozměr, protože ho čekají volby.“

Macronovu cestu vidím jako úsilí jednoho politika, nemyslím si, že by vystupoval jako lídr Evropy.
Martin Svárovský

Přestože Svárovský prý nechce snahu francouzského prezidenta umenšovat, upozorňuje, že Macron nemá žádný mandát Evropské unie ani Severoatlantické aliance. „Vidím to jako úsilí jednoho politika, nemyslím si, že by vystupoval jako lídr Evropy.“

Hlava Francie tímto přístupem navíc může hrát do karet Rusku, kterému jde primárně o to, aby se vrátilo na globální velmocenskou scénu, uvažuje bývalý diplomat Svárovský: „K tomu, aby toho dosáhlo, potřebuje Západ určitým způsobem rozštěpit, a Ukrajina je v daném případě instrumentem k dosažení tohoto cíle.“

Pozor na Pobaltí

Výrazně umírněněji se k celé věci staví Německo, které je proto terčem kritiky Pobaltských států.

Hosté Tématu dne jsou:
Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj na Ukrajině, Český rozhlas
David Konecký, zahraničně politický ředitel a zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí
Martin Svárovský, KDU-ČSL, vedoucí Programu bezpečnostních strategií Bezpečnostního centra Evropské hodnoty
Vladimír Baar, politický geograf, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity

„Tyto země jsou samozřejmě v diametrálně odlišné situaci, stačí pouhý pohled na mapu. Jsou to daleko menší a slabší státy než Německo, bezprostředně sousedí s Ruskem a na budování demokratických institucí měly pouhých třicet let od rozpadu Sovětského svazu. Rusko se navíc samozřejmě snaží tyto dělící linie šikovně využít,“ vysvětluje Svárovský a varuje, že Pobaltské státy jsou ze strany Ruské federace ohroženy už několik let.

„Nezapomínejme na to. V této oblasti by byl nějaký způsob ataku enormním zatížením politické jednoty Západu,“ uzavírá.

Poslechněte sicelý audiozáznam Tématu dne Renaty Kropáčkové.

Spustit audio

Související