Londýnská muzea se hádala na Twitteru. Lidé se díky tomu dozvěděli o kuriozitách z jejich archivů

19. září 2017

„Máme dinosaury, nemáte šanci,“ napsalo na svém twitterovém účtu Natural History Museum a odstartovalo tak dva dny trvající přestřelku. „NHM London je plné fosilií a zkamenělin, my máme roboty, Spitfire a starověké jedy. Boom!“ reagovalo na komentář Science Museum. 
Souboj, při kterém se muzea předháněla v tom, kdo má jaké exponáty, spustila minulý týden nevinná výzva. Natural History Museum zahájilo na sociální síti akci s názvem „Zeptej se kurátora“, díky které mohli lidé pokládat otázky odborníkům. Uživatel Bednarz byl trochu odvážnější: „Schválně, kdo by vyhrál bitvu – Science Museum, nebo Natural History Museum? Které exponáty by z vás udělaly vítěze?“ 
Proto se muzea začala chlubit tím, jaké unikáty a skvosty skrývají v archivech. Souboj byl chvílemi plný bizarností a vtipných exemplářů, kterými muzea pohotově reagovala na útok svého protivníka. Jen pro představu – kromě vycpaných zvířat a zbraní vytáhli i obří naloženou oliheň a přelomové vynálezy. Na přehled se můžete podívat třeba na serveru NewStatesman. Kdo nakonec bitvu vyhrál, není jasné, souboj bude možná ještě pokračovat.

autor: hnn
  • Za urážku proroka trest smrti. Případ íránského zpěváka znovu otevřel prokurátor

    20. leden 2025
    Hudebník z Íránu Amir Tataloo

    Íránský soud odsoudil zpěváka Tataloo k trestu smrti za rouhání. Podle íránského tisku nejvyšší soud přijal námitku prokurátora proti pětiletému trestu odnětí svobody za rouhání. Dále uvádí, že případ byl znovu otevřen a tentokrát byl obžalovaný odsouzen k trestu smrti za urážku proroka Mohameda.

    Tataloo, vlastním jménem Amir Hossein Maghsoudloo, emigroval do Istanbulu v roce 2018 poté, co ho íránské úřady několikrát zatkly a co od ministerstva kultury a islámského vedení země nezískal licenci na hudební činnost. V prosinci 2023 ho turecká policie předala Íránu, kde je od té doby ve vazbě. Podle deníků The New Zealand Herald a The Guardian není ještě rozsudek pravomocný a lze se proti němu ještě odvolat.

    Undergroundový zpěvák, známý svým silně potetovaným vzhledem, vydal v roce 2011 své debutové album „Zire Hamkaf“. Od té doby vydal 21 alb, včetně alba „Fereshteh“ z roku 2021, na kterém jako první íránský hudebník spolupracoval s Universal Music Group. Byl také odsouzen na 10 let za propagaci „prostituce“ a v dalších případech byl obviněn ze šíření propagandy proti Islámské republice a zveřejňování obscénního obsahu.

    Tataloo, jehož hudba je kombinací rapu, popu a R&B, byl dřív předmětem zájmu konzervativních politiků, kteří se snažili oslovit mladé, liberálně smýšlející Íránce. V roce 2017 uspořádal televizní setkání s ultrakonzervativním íránským prezidentem Ebrahimem Raisim, který později zahynul při havárii vrtulníku a v roce 2015 vydal píseň na podporu íránského jaderného programu.

  • Vlk už není v Evropě přísně chráněným druhem. Ekologové se bojí snížení biodiverzity

    20. leden 2025
    Vlk obecný

    Vlk zůstává chráněným druhem, ale členské státy teď budou mít větší flexibilitu při jeho vybíjení. Zemědělci po méně přísných pravidlech pro redukci těchto predátorů volají už dlouho, podle ekologických sdružení je to ale rána pro biologickou rozmanitost, která nemá žádný vědecký základ.

    Stálý výbor Bernské úmluvy odhlasoval snížení ochrany vlka a přijal tak kontroverzní návrh Evropské unie, píše server Euronews.

    V minulém století byli vlci téměř vyhubeni, v roce 1979 je však Bernská úmluva, první mezinárodní smlouva o ochraně volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, prohlásila za přísně chráněný druh.

    Díky ochranářské politice se vlk vrátil. V Evropě dnes žije více než 20 000 vlků - jejich populace se za posledních 10 let téměř zdvojnásobila. Tento nárůst je považován za jeden z největších evropských úspěchů v oblasti ochrany volně žijících živočichů. Ochrana vlků má však svou cenu. Každý rok je v Unii usmrceno nejméně 65 tisíc hospodářských zvířat a členské státy vynakládají na odškodnění téměř 19 milionů eur ročně. Přesto se preventivní opatření vyplatila a v některých regionech se útoky na hospodářská zvířata snížily. Co se týče lidí, v Evropě nedošlo k žádnému smrtelnému útoku už 40 let.

    Například ve Francii byl vlk zcela vyhuben v roce 1937 v důsledku intenzivní lovecké politiky. První exempláře se znovu objevily přirozenou rekolonizací v roce 1992, kdy přišly z Itálie. Dnes žije ve Francii více než tisíc vlků. Eric Vallier, farmář v regionálním parku Vercors, převzal v roce 1997 farmu od svých rodičů. Od té doby na ni zaútočili čtyři vlci a on přišel o několik ovcí a prasnic.

    „Být zemědělcem je dnes těžká práce,“ říká Eric. „Je tu spousta překážek, pracujete tvrdě a za málo peněz. Vlk přidává další zátěž k už tak těžkému břemenu.“ Eric přiznává, že léta čekal, až bude vlkovi status ochrany snížen.

    Zatím co zemědělci opatření vítají, sdružení na ochranu zvířat se obávají, že toto rozhodnutí otevírá cestu ke snížení stavu dalších velkých šelem. Hlavní konzervativní blok v Evropském parlamentu usiluje o revizi statusu medvěda, dalšího druhu klíčového pro ekologickou rovnováhu, ale také potenciální hrozby pro hospodářská zvířata a lidi.

  • Americké firmy hledají řidiče ořechů, párků a kofeinových dodávek. Musí ale zvládat i sociální sítě

    17. leden 2025
    Nutmobile

    Kávová společnost nabízí jeden a půl milionu korun za to, že se připojíte k její „Brew Crew“. Členové posádky budou jezdit po Spojených státech s obrovskou dodávkou a propagovat kávu. Součástí práce je také plné zdravotní pojištění a litry kávy zdarma. Řídit můžete i velký ořech nebo párek pro další firmy.

    Společnost Chameleon Coffee hledá dva členy své první „Brew Crew“. Uvádí, že náplň práce je jednoduchá: vybraní členové posádky musí procestovat Spojené státy, propagovat kávu a zdokumentovat svou cestu na sociálních sítích. Zastavit se musí na festivalech v Texas, Las Vegas a Coloradu. Informoval o tom server Fortune.

    Chameleon Coffee přitom není jedinou společností, která takovou „práci snů“ nabízí. Po Spojených státech jezdí taky wienermobil, auto ve tvaru párku od společnosti Oscar Mayer, nebo ořech NUTmobil společnosti Planter. Auta obou společností mají dlouholetou tradici – poprvé se na silnicích v USA potkala v roce 1936. A i ty hledají lidi, kteří budou jejich ikonická vozidla řídit.

    Podmínkou práce je věk nad 21 let, čistý trestní rejstřík, zkušenost s tvorbou obsahu na sociální sítě a „nomádský duch“. Zájemci také musí na Instagram nebo TikTok natočit 60sekundové video, ve kterém vysvětlí, proč zrovna tohle zaměstnání chtějí.

  • Za 10 let můžeme mít živého mamuta, slibují vědci. Celebrity to platí a jiná zvířata zatím vymírají

    17. leden 2025
    Mamut, ilustrační

    Pokroky v genetickém inženýrství a syntetické biologii můžou už brzy vést k oživení zvířat, která dávno vyhynula. Biotechnologická společnost Colossal Biosciences, které se snaží vzkřísit třeba mamuta nebo vakovlka tasmánského, získala další finanční podporu. Někteří ochránci přírody ale namítají, že peníze by se měly radši investovat do ochrany zvířat, které vymírají teď.

    Oživování vyhynulých zvířat podle některých odborníků přitahuje do ochrany přírody nové zdroje peněz. Mezi vysoce postavené investory tohoto projektu patří třeba režisér Pána prstenů Peter Jackson, celebrita Paris Hilton, bývalý profesionální fotbalista Tom Brady, nebo profesionální golfista Tiger Woods.

    Společnost Colossal Biosciences ve středu oznámila, že už má na projekt zhruba osm miliard korun. Společnost se tak o velký kus přiblížila možnosti oživit některá vyhynulá zvířata. Může to být i dřív než za deset let. Informoval o tom server CNN.

    Ne všichni ale s výzkumem souhlasí. Někteří ochránci přírody tvrdí, že miliony dolarů, které investují společnosti jako Collosal, by bylo lepší vynaložit na ochranu biotopů zvířat, jimž v současnosti hrozí vyhynutí.

    Jiní zase varují, že by zvířata mohla přispět k samotnému zhoršování životního prostředí. Třeba Oswald Schmitz, profesor ekologie populací a společenstev na Univerzitě Yale uvedl, že mamuti by teoreticky mohli přispívat ke globálním oteplování. „Během teplého období by mohli erodovat věčně zmrzlou půdu a vypouštět metan,“ uvedl. Další upozorňují, že se zvířata budou navracet do prostředí tak zničených lidskou činností, že by nemusela přežít.

  • Ayahuasca je teď trend mezi manažery Silicon Valley. Ohrožuje nás sebepoznání, varují někteří z nich

    17. leden 2025
    Příprava nápoje z liány ayahuasky

    Psychedelická droga ayahuasca, tradičně používaná amazonskými domorodci při rituálech, se stala populární mezi elitou v Silicon Valley. A to hlavně mezi muži, kteří o droze veřejně debatují v podcastech. O zkušenostech s ayahuascou mluvil třeba Elon Musk nebo Sam Altman, spoluzakladatel společnosti OpenAI. Odborníci ale před lehkovážným užíváním varují.

    Dříve se jezdilo za ayahuascou do Amazonie. Známé jsou příběhy různých „dobrodruhů“, kteří strávili rok v džungli, aby poznali sami sebe. V Česku se o droze rozmluvil v roce 2022 například rapper James Cole. Poslední dobou se ale psychedelikum stává trendy mezi manažery Silicon Valley. Někteří se tohoto trendu ale obávají, informuje server El País.

    Na sociální síti X před tím varoval například generální ředitel společnosti Bloom Tech Austen Allred: „Ze zakladatelů ze Silicon Valley, které znám a kteří se vydali na některý z psychedelických sebepoznávacích výletů, téměř 100 % do roka práci generálního ředitele opustilo. Buďte s těmito věcmi opatrní.“ 

    Například psychiatr Josep Maria Fàbregas, přední odborník na terapeutické užívání psychedelik, se odchodům z technického světa nediví. Podle něj může halucinogenní droga opravdu dovést člověka k uvědomění. Fàbregas tvrdí, že ayahuasca se osvědčila při léčbě těžkých depresí, komplikovaného smutku nebo posttraumatického stresu.

    Zároveň ale varuje před riziky neuváženého užívání. Podle něj je také důležité, aby bylo psychedelické poznání doprovázeno vědou a respektem. „Úcta k předchozím znalostem, k domorodému obyvatelstvu, které je užívá po tisíciletí. Musíme pochopit, jak tyto znalosti převést do naší kultury, a správně jednat. A musí to být v rukou schopných, připravených a etických lidí.“

    Ayahuascu vyjeli v roce 2023 zkoumat do Jižní Ameriky i čeští vědci a testuje se také přímo na půdě Vysoké školy chemicko-technologické. Jinak ale patří na seznam psychotropních a omamných látek.

  • Města dostatečně neřeší hluk, varuje Evropská unie

    16. leden 2025
    Doprava

    Hlučné městské prostředí může mít zhoubné dopady na naše zdraví. Podle odborníků je víc jak pětina občanů Evropské unie vystavena nadměrnému hluku. Evropský účetní dvůr ale varuje, že zákonodárci a místní orgány neberou tento problém dostatečně vážně.

    Evropská města se čím dál tím víc snaží řešit znečištěné ovzduší. Hluk je ale do značné míry opomíjen. A kvůli špatnému monitorování je prakticky nemožné vyhodnotit dosažený pokrok. Před tím ale varuje Evropský účetní dvůr (EÚD). Údajně zaznamenal „značné mezery“ v údajích o hlukové zátěži. Informuje o tom server Euronews.

    15 z 27 členských států podle EÚD neposkytlo údaje požadované právními předpisy EU známými jako směrnice o hluku v životním prostředí. Evropská komise si stanovila orientační cíl snížit do konce desetiletí počet lidí, kteří jsou chronicky obtěžováni hlukem z dopravy, o 30 %. Podle jejích vlastních odhadů ale bude tento výsledek činit nanejvýš 19 %.

    Podle Evropské agentury pro životní prostředí je více než pětina občanů EU dlouhodobě vystavena škodlivému hluku ze železniční, letecké a zejména silniční dopravy. Chronická expozice může vést ke stresu, poruchám spánku a kardiovaskulárním problémům. Půl milionu dětí má také zhoršenou schopnost čtení a odhadem 60 000 dětí má problémy s chováním, které lze přičíst hluku z dopravy.

    Podle auditorů by Evropská komise měla do roku 2029 posoudit, zda je možné prostřednictvím směrnice stanovit zákonné cíle a limity pro snížení hluku v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO).

  • Veterinář se stal ve Spojených státech zaměstnáním roku, svůj podíl na tom má i generace Z

    16. leden 2025
    Veterinář

    Veterinář se stal nejlepším zaměstnáním roku 2025 ve Spojených státech. Pozice je trendy i díky lidem z generace Z. Mnohem častěji si pořizují psy a kočky. Ukazuje to výzkum společnosti Indeed.

    Veterináři se ve Spojených státech dostali na první místo letošního žebříčku nejlepších zaměstnání roku 2025 od společnosti Indeed. Studie zkoumá, které pozice nabízejí nejvyšší plat, trvalý růst a flexibilitu. Svůj podíl na tom podle studie má i generace Z. Lidé z ní totiž chtějí pro své mazlíčky jen to nejlepší. Dokazuje to i fakt, že veterináři se na seznam nejlepších zaměstnání dostali vůbec poprvé od roku 2019. A to hned na první místo. Informuje o tom server Fortune.

    Z 25 hodnocených pozic jsou veterináři také nejrozšířenější na trhu, a to s 1 065 nabídkami práce na 1 milion všech pracovních míst. Podíl pracovních míst se přitom mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 124 %. Veterináři pobírají průměrný roční plat 139 999 dolarů ročně (zhruba 3 miliony 300 tisíc korun). Pro srovnání, průměrný americký pracovník vydělává 66 621 dolarů ročně (zhruba jeden a půl milionu). Uvádí index mezd pro rok 2023 od americké správy sociálního zabezpečení.

    Velká část peněz potom k veterinářům jde právě od generace Z. Podle zprávy Americké asociace veterinárních lékařů utratí za své domácí mazlíčky o zhruba dvacet čtyři tisíc korun víc než lidé z generace baby boomers. Přibližně 45,5 % amerických domácností vlastní psy a asi 32,1 % kočky.

  • Muž ukradl z nemocnice v Bukurešti tři amputované nohy. Po jedné policie stále pátrá

    16. leden 2025
    Nemocnice

    Muž, jehož identita zatím není veřejně známá, ukradl v bukurešťské nemocnici tři amputované nohy. Po jeho dopadení se hájil tím, že nevěděl, co se v taškách nacházelo. Po jedné končetině policie stále pátrá.

    V pondělí upozornili zaměstnanci bukurešťské nemocnice Cantacuzino policii, že se jim ztratili tři amputované nohy. K incidentu došlo tři dny předtím a muže, který se krádeže dopustil, zachytily bezpečnostní kamery. Záběry z kamer zveřejnil rumunský zpravodajský server Euronews.

    Policie muže dopadla. Tvrdil ale, že chtěl ukrást jen plastové lahve, které by mohl recyklovat za peníze. Údajně nevěděl, co se v taškách nacházelo. Informuje o tom server Romania Insider.

    Dvě z nohou již byly nalezeny. Jedna v areálu nemocnice a druhá na ulici v její blízkosti. Třetí nohu ale policie stále nenašla. Vyšetřování, které vedou rumunské úřady, je zaměřeno nejen na krádež, ale i na zajištění odpovědnosti nemocnice za bezpečnost biologického odpadu. Nemocnice za špatné zacházení s těmito amputovanými končetinami dostala pokutu v hodnotě přibližně 23 500 korun.

  • Trend „ghost jobs“ stoupá. Firmy nabízí pozice, které nakonec neobsadí

    15. leden 2025
    Prázdná pracovní místa

    Společnosti stále častěji zveřejňují falešné nabídky práce, často označované jako „ghost jobs“. Některé firmy navíc inzerují pozice, které vůbec neexistují.

    Falešná pracovní místa se týkají online nabídek pozic, které společnost aktivně nenabírá, ale chce je využít mimo jiné ke shromažďování životopisů, píše web CNBC. Průzkum ukázal, jak je tato praxe rozšířená. Odhaduje se, že v roce 2024 zveřejnilo falešnou nabídku práce až 40 % společností.

    Ačkoli tato strategie může být frustrující, není podle Stacie Haller, hlavní kariérní poradkyně společnosti Resume Builder, žádnou novinkou. Například brigádnické agentury „neustále potřebují nové talenty a pravidelně zveřejňují nové inzeráty, protože pokud klient někoho potřebuje, potřebuje již prověřeného kandidáta“, uvedla Haller pro CNBC.

    Podle průzkumu náboroví manažeři nejčastěji zveřejňují falešné nabídky na pozice základní a střední úrovně. Nabídky zveřejňují na internetu, včetně svých vlastních firemních webových stránek a sítích, jako je LinkedIn. To je ovšem v rozporu s uživatelskou politikou mnoha těchto pracovních portálů. Mluvčí společnosti LinkedIn pro CNBC uvedl, že požadují, aby náboráři zveřejňovali pracovní nabídky pouze v případě, že mají v úmyslu přijmout kandidáta na konkrétní uvedenou pozici.

    Podle náborových manažerů má ale inzerování neexistujících pracovních míst pozitivní dopad na jejich příjmy, protože vytváří dojem, že jejich společnost roste rychleji, než je tomu ve skutečnosti. Haller naproti tomu tvrdí, že tato praxe narušuje důvěru v nábory a u uchazečů může způsobit vyhoření.

    V souvislosti s ghost jobs zveřejnil britský The Guardian tipy, jak pochybné inzeráty snáz rozpoznat: Pokuste se vyhledat datum, kdy byl inzerát zveřejněn. Pokud tam žádné není, je to varovný signál. Snažte se také zjistit přímé telefonní číslo na vedoucího náboru, abyste si ověřili, zda je nabídka práce skutečná.