Loděnice v Polsku jsou v úpadku

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Stojím přímo v srdci loděnice, všude kolem mě se brousí, řeže a svařuje. Loděnice v Gdaňsku, které jsou polským symbolem boje proti komunismu, zůstaly zachráněné. Velké propouštění se nekoná, alespoň zatím. Dva starší pracovníci mi popisují, jak vylepšují rybářskou loď z Islandu, jednu z šesti zakázek, na kterých se teď v loděnicích pracuje. Viceprezident společnosti Ihor Jacenko, který mě vítá ve své kanceláři, z toho má jistě radost.

Ihor JACENKO, viceprezident společnosti:
Situace není špatná, nemůžu ale říct, že je úplně dobrá, máme práci, máme zakázky, máme pozitivní rozhodnutí Evropské komise a můžeme tak jednat s novými klienty.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Říká mi zástupce firmy ISD Polska, která je majitelem loděnice a patří do skupiny ukrajinské společnosti Donbas. Ta musela slíbit, že za poměrně vysoké státní dotace zcela zásadně změní fungování loděnice a především z ní udělá rentabilní podnik.

Ihor JACENKO, viceprezident společnosti:
Ten plán spočívá v tom, že nebudeme vyrábět pouze lodě, ale také mosty a konstrukce pro větrné elektrárny.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Vykresluje mi budoucnost loděnice v Gdaňsku zástupce ředitele pan Jacenko. A jeho podřízený mi ukazuje lodě, které si objednali zákazníci z Norska, Itálie a Německa. Úplně jiná situace ale panuje asi o 10 kilometrů dál v loděnicí v Gdyni. Evropská komise rozhodla, že musí vrátit státní dotace a tím podnik položila. Bez práce je tak od konce května na 4 tisíce osob. Zatím ale mají z čeho žít.

Alexander KOŽICKI, odborový předák Solidarity:
Od června do listopadu jsou propuštění pracovníci pod ochranou agentury pro rozvoj průmyslu a budou dostávat až 2 tisíce zlotých měsíčně a zároveň mají nárok na poměrně vysoké odškodné a také možnost se přeškolit.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Říká mi přímo v loděnici v Gdyni místopředseda tamního odborového hnutí Solidarita Alexander Kožicki. A tak mířím do školícího střediska, kde se denně hlásí desítky loďařů. Pan Karol donesl všechny potřebné dokumenty. Pracoval v loděnicích 40 let, ztráta zaměstnání byla pro něj šokem.

pan Karol:
Myslíte si, že se mnou moje žena zůstane, když budu domů nosit jen 800 zlotých, v přepočtu asi 5 tisíc korun. Nechci se dívat na ten její pohled. To už by byla lepší sebevražda.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Říká cynicky a dodává, že najít si v jeho sedmapadesáti letech nové zaměstnání je vlastně nemožné.

pan Karol:
Co mám dělat, jet si hledat práci do Norska, do loděnic? Neumím žádný jazyk, chci pracovat tady v Polsku. Je to normální, že mě po 40 letech vyhodili na ulici.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Hledá u mě marně odpověď dnes už bývalý zaměstnanec loděnic v Gdyni. A pokračuje v předkládání dokumentů ve školícím středisku. Fronta za ním narůstá.

pan Kriesel:
Samozřejmě, že je to ale pro nás lidi z Gdyně bolestné. Už jako mladý kluk jsem se díval z každého kopce nad městem na loděnice a nikdy by mě nenapadlo, že tak obrovský podnik někdy přestane existovat.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Konstatuje smutně pan Kriesel, bývalý jeřábník. Nový investor, který koupil majetek loděnic v Gdyni, zatím jasně neřekl, co s nimi zamýšlí.

Alexander KOŽICKI, odborový předák Solidarity:
Nedovedu si představit, že by byly určené k něčemu jinému než k průmyslové výrobě. Pokud možno stavbě lodí. Doufám, že nás čeká lepší budoucnost. Tak jako kolegy v Gdaňsku.

Petr VAVROUŠKA, polský zpravodaj:
Přeje si odborový předák Solidarity Alexander Kožicki. Petr Vavrouška, Český rozhlas, Gdaňsk.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.