Lidický farář dodával popravovaným odvahu

173 mužů nacisté zastřelili přímo v Lidicích na dvoře Horákova statku. Neušetřili ani starce. Jako jeden z posledních byl „ke zdi“ postaven i třiasedmdesátiletý farář Josef Štemberka. Se svými lidickými farníky, s nimiž strávil třiatřicet let života, byl v okamžicích před smrtí a během ní. Jaký byl Josef Štemberka, mi prozradil Eduard Stehlík z vojenského historického ústavu:

„Byl zajímavou postavou, která na dlouhá léta svázala svůj život s Lidicemi, vzorně se staral o kostel svatého Martina, který byl skutečně nádherným farním chrámem. Jeho obrovská nádherná věž přitahovala lidi s celého okolí, protože se nesmí zapomínat na to, že lidický kostel a vlastně i pan farář Štemberka nesloužili jen lidickým, ale i celé řadě okolních obcí: Makotřasům, Bělokám, docházeli tam lidé z Buštěhradu, oddával lidi z širokého okolí, křtil malé děti. A vyprovázel lidi i na poslední cestu, protože opět i na lidickém hřbitůvku nebyli zdaleka pohřbíváni jen lidičtí, ale i lidé z okolních vsí.“

Logo|foto:Český rozhlas

Ani před tímto kostelem a hřbitovem se nacisté při mazání Lidic z nezastavili. Vraťme se ale k lidickému knězi. Podle těch, kdo se dožili konce války a mohli na něj vzpomínat, byl prý nejen svědomitý farář, ale i vlastenec.

„V době Mnichova, kdy jsou zaznamenána jeho kázání na podporu země, která se ocitá na křižovatce, vyprovází už tehdy lidické muže, kteří v rámci mobilizace rukují ke svým útvarům, aby v případě potřeby bránili svou vlast. Bezesporu byl velkým Čechem a vlastencem, o čemž svědčí i to, z jaké rodiny byl. Jeho bratr, velice známý doktor práv, advokát z Rychnova nad Kněžnou, byl dokonce zvolen jako zemský poslanec, který propagoval Čechy a češství, kde se dalo. Předpokládám, že to byla záležitost, která v té rodině opravdu byla pevně zakotvená.“

Večer 9. června před sedmdesáti lety na lidickou faru – stejně jako do ostatních domů – vtrhlo gestapo a jednotky SS. Kostel a faru vykradli. Faráře ztloukli a odvezli do Horákova statku. Tam spolu s ostatními muži z Lidic čekal, co bude dál. To zjistili, když nacisté vyvedli na dvůr prvních pět mužů a ozvala se střelba. Podle pozdějších výpovědí prý šli lidičtí muži na smrt velmi hrdě.

„Ta některá svědectví, která se dochovala, svědčí o tom, že pater Štemberka se opravdu snažil okolní lidi uklidnit, snížit to napětí. A v okamžiku, kdy se rozeběhly ty popravy, tak vlastně udělal to, co by asi duchovní správce té vsi udělat měl. A já myslím, že přes tu hrůzu a přesto, že musel tušit, že i on bude jedním z popravených, v sobě našel dostatek síly k tomu, aby ty muže zpovídal, žehnal jim a vlastně připravoval je na tu poslední cestu, kdy překročí ten okamžik z toho života do té věčnosti.“

V Lidicích se nacisté nezastavili ani před majestátem mrtvých a vyplenili tamní hřbitov|foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Říká Eduard Stehlík z vojenského historického ústavu.