„Levou nohou ve středověku, v pravé ruce mobil.“ Autentické svědectví z Nepálu rok po zemětřesení

2. květen 2016
Simthali, Saraswati a matkou

Nepál – země, která nemá obdoby. Ať už jde o přírodní krásy nebo úchvatné historické památky. Ale také jedna z nejchudších zemí na světě a země, kterou před rokem postihlo ničivé zemětřesení. Jak se s ním Nepálci vypořádali? Po svém...

Situace v Nepálu byla bídná už před zemětřesením, dnes je ještě bídnější. Kvůli zemětřesení se země vrátila ekonomicky o celé dekády zpátky. „A bude trvat desítky let, než se zemi podaří zkonsolidovat,“ obává se zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek.

Konsolidace bude přitom o to těžší, že lidé v Nepálu si už sami pomoci nedokážou. „V Nepálu se ztratilo know-how. Nepálci ztratili schopnost si domy znovu postavit sami,“ upozorňuje Jaromír Marek.


Před rokem Nepál zasáhlo katastrofální zemětřesení. Otřesy o síle 7,8 stupně zabily víc než osm tisíc lidí a další tisíce zranily. Ve sbírce Pomáhejte s námi Nepálu jste vy, posluchači ČRo, shromáždili téměř 10 milionů korun. Vaše peníze pomáhaly lidem ze dvou konkrétních vesnic: Simthálí a Selang.
Jak to v Nepálu vypadá dnes? SLEDUJTE

„Levou nohu mají Nepálci ve středověku a v pravé ruce přitom drží mobilní telefon. Vědí o vymoženostech našeho světa, ale zároveň žijí ve světě, který je oproti nám 150 let zpátky,“ popisuje náš zahraniční zpravodaj.

Nepálská vláda zklamala

A spolehnout se prý nemohou ani na svou vládu. „Nepálská vláda toho mnoho neudělala. Peníze, které dostala, nebyla schopná začít utrácet. Zahraničním neziskovkám asi nehodlá ani povolit zemi rekonstruovat. Po roce od zemětřesení se v Nepálu nestalo vlastně nic,“ shrnuje Jaromír Marek.

Čtěte také

A aby toho nebylo dost, zasáhla zemi téměř půlroční ekonomická blokáda. „Od loňského konce srpna až do konce září panovala na hranicích Nepálu nejasná situace. Nepálci říkají, že Indové blokovali hranice. Indové tvrdí, že neblokovali, že na vině byly vnitřní spory mezi etniky žijícími na hranicích. Výsledek situace byl každopádně ten, že 6 měsíců do země nešel benzín, stavební materiál, potraviny, nic,“ popisuje Jaromír Marek.

Stavební materiál, nářadí i pokrývky a nepromokavé plachty

Peníze posluchačů Českého rozhlasu ani v této obtížné situaci nepřišly nazmar. Drtivá část vybraných peněz už našla své využití – i když nakonec trochu jiným způsobem, než se očekávalo.

Původně totiž měly sloužit k rekonstrukci domů v pravém smyslu slova. To bohužel dodnes není díky legislativě možné. Proto se nakonec obyvatelům vesnic Simthálí a Selang pomohlo jinak.

Selang, Minmar Sherpa

„Během loňského podzimu v listopadu jsem byl u toho, když se pro stovky lidí vezl stavební materiál do Simthálí, potom do Selangu. Vezly se vlnité plechy, nářadí, hřebíky, petlice, matrace, pokrývky, nepromokavé plachty, aby tamní lidé mohli nějakým způsobem přežít zimu,“ popisuje Jaromír Marek.

Život pod igelitovou plachtou. A s úsměvem

Kdybychom prý byli na místě Nepálců my, Češi, hromadně bychom skočili pod vlak, říká s nadsázkou Jaromír Marek. Nepálci to naštěstí zvládají s optimismem pro ně typickým.

„Na rozdíl od nás to Nepálci sami nevidí nijak dramaticky ani tragicky. Sice si postěžují, ale mají tu šťastnou povahu, že jsou schopní věci brát tak, jak jsou,“ vysvětluje Jaromír Marek.

Čtěte také

A dokazuje to následující příhodou: „Více jak 55letá žena bydlí pod kusem igelitové plachty už rok. Trochu si postěžuje, ale zároveň se u toho směje jak měsíček od ucha k uchu. Něco takového je pro nás situace dost těžko představitelná.“

Situaci v Nepálu sledoval Jaromír Marek po celý rok přímo na místě. O krásách Nepálu, o statečnosti Nepálců i o laxnosti nepálské mluvil přímo v budově Českého rozhlasu. Součástí besedy byla i projekce fotografií dokumentující proměny země i zcela konkrétních míst. Podívejte se na její záznam!

Spustit audio
autoři: Alžběta Švarcová, Matěj Pálka