Lékařka: Nemocí se šíří v Gaze tolik, že není možné to udržet. Děti nejsou očkované, je tu svrab
OSN byla v pondělí nucena pozastavit humanitární operace v Gaze. Stalo se tak poté, co Izrael v neděli vydal nové příkazy k evakuaci uprchlického tábora Deir Balah v centrální části území. V pobřežním městě přitom v poslední době narostl počet vysídlených lidí, což zhoršilo šíření nemocí kvůli znečištěné vodě. „Nemocí je tolik, že někdy máme pocit, že už není v lidských silách situaci udržet,“ říká pro Český rozhlas Plus Tereza Wyn Haniaková z organizace Lékaři bez hranic.
Může situaci civilistů v Gaze ještě zhoršit pozastavení humanitárních operací ze strany OSN?
Každý humanitární aktér, ať už OSN nebo jiné organizace, je naprosto klíčový. Takže tohle bude určitě citelné. Každá pomoc, každý očkovaný nebo zachráněný pacient se počítá. A už takhle je situace naprosto kritická.
Ze své pozice mohu mluvit o zdravotnickém systému. Kdysi relativně robustní systém je naprosto rozložený, takže spousta nemocnic stále není funkčních. Kvůli evakuačním příkazům se nemocnice musí uzavírat, musí se přemisťovat. Týká se to i nás, týká se to OSN, týká se to všech aktérů.
Čtěte také
A právě v rámci toho, co se stalo s OSN, je dobré rozebrat problematiku evakuačních příkazů. Můžeme se podívat rovnou například třeba i na situaci konkrétně v Deir Balahu, což je území v centrální části Pásma Gazy. Tam už je situace několik dní opravdu dramatická.
Už o víkendu izraelské síly vydaly evakuační rozkaz v oblasti nemocnice al-Aksá, kterou i jako Lékaři bez hranic podporujeme. Například došlo k jedné konkrétní explozi pouhých 250 metrů od této nemocnice.
To vyvolalo samozřejmě velkou paniku. V tu chvíli jsme tam i my měli nějakých 650 pacientů a lidé, včetně pacientů, začali utíkat. V nemocnici zůstalo potom už asi jen 100 pacientů. Situace je neudržitelná.
Před dvěma týdny obletěl svět příběh desetiměsíčního kojence, který částečně ochrnul po nákaze dětskou obrnou. Jedná se o první zaznamenaný případ v Gaze za posledních 25 let. Hrozí, že se bude tato infekční choroba v Gaze šířit?
Samozřejmě, tahle hrozba tam je. Musíme si uvědomit jednu věc. V roce 2022 se pokrytí rutinním očkováním proti dětské obrně pohybovalo na nějakých 99 procentech. Proočkovanost ale v prvním čtvrtletí letošního roku klesla na méně jak 90 procent.
Takže od začátku války je zkrátka rutinní očkování dramaticky narušené, protože zdravotnický systém kolabuje, kliniky byly nuceny ukončit svůj provoz, nemocnice nejsou schopny očkovat a tak dál. Děti se ale rodí i za války a v důsledku bojů většina dětí narozených od 7. října očkování vůbec nedostala. A to nejen proti obrně, ale i proti spalničkám nebo třeba záškrtu.
Žloutenka a svrab
Charitativní organizace Oxfam podle BBC Arabic tvrdí, že čtvrtina obyvatel Gazy už onemocněla v důsledku znečistění vodou. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA se od začátku války v Gaze objevilo 40 tisíc případů žloutenky typu A. O jaké další infekční choroby se nejčastěji jedná?
Lidé žijí v přeplněných místech, nemají žádné hygienické zázemí, kanalizace je špatná, něco jako nakládání s odpadem v Gaze už prakticky neexistuje.
Tohle je perfektní živná půda pro šíření nemocí. Zmínil jste hepatitidu A, naše týmy ale například evidují i častější kožní choroby, jedná se třeba také o svrab.
Nemocí je tolik, že někdy máme pocit, že už není v lidských silách situaci udržet. Udržet s ní krok a udržet ji pod kontrolou. Potřeby v rámci šíření infekčních nemocí jsou tam zkrátka ohromné.
Co by podle vás situaci v tuto chvíli nejvíc pomohlo?
Jako Lékaři bez hranic některé věci pořád opakujeme. Mluvila jsem o evakuačních rozkazech. Lidé se už přemisťovali čtyřikrát, sedmkrát, někteří dokonce desetkrát. To znemožňuje i vyhledání lékařské pomoci.
Čtěte také
Chybí základní věci. Léky, pitná voda, humanitární zásoby. To všechno pořád chybí. A pořád je problém dostat tyto zásoby ve velkém dovnitř. A buďme si vědomi i toho, že to není problém logistiky, ale je to i problém v politických rozhodnutích.
A pokud si můžu dovolit osobnější pohled, protože jsem na palestinských územích sama pracovala, tak ve veřejném prostoru se objevují čísla. Zmiňují se počty raněných, počty mrtvých.
Ale jsou to příběhy konkrétních lidí. Je to žena, lékařka, která si stříhá kousky svého stanu, ve kterém žije, aby si svépomocí vytvořila menstruační pomůcky, protože už zkrátka nejdou nikde koupit.
Nebo jsou to děti. Děti mají ohromnou schopnost zůstat dítětem i v hrozných podmínkách. Ale pak jsme pečovali o dítě, které si nejen přestalo hrát, ale i přestalo kompletně mluvit.
Za čísly jsou vždy konkrétní lidé. A těm by pomohlo jedině příměří. O to by se měly zasloužit všechny strany konfliktu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
