Rozhlas řídil zemi, říká Karel Lánský (†94) o situaci v roce 1968

Karel Lánský vstoupil do KSČ a studoval nově založenou Vysokou školu politickou. Později pracoval v různých politických institucích. Ke KSČ měl ale kritický postoj, strana ho vyloučila a tak pracoval jako dělník v Pragovce.

Znalost prostředí se mu hodila. V dubnu 1968 nastoupil do Československého rozhlasu a pár měsíců nato vyšel v moskevské Pravdě prosovětský Dopis 99 pragováků.

Šedesátý osmý rok byl orientačním kormidlem ve vývoji republiky jako takové.
Karel Lánský

Zlatým hřebem jeho rozhlasové práce byl týden od 21. srpna. Vysílání se snažil zachovat všemi způsoby, vyjednáváním i výhružkami. „Říkám tomu pro sebe osm mých dní, kdy jsem řízením osudu a přičiněním ruských přátel rozhlas trochu řídil,“ vzpomíná.

Legendy Československého rozhlasu ’68

• Upravit
• Smazat

V srpnu 1968 pracovali v Československém rozhlase jako redaktoři, zvukaři nebo technici. Svobodné vysílání bránili před sovětskými tanky a vojáky.

V roce 1969 musel Karel Lánský z rozhlasu odejít, podobně jako další, kteří vytvářeli legendárního srpnového vysílání. Živil se jako dělník. Po pádu totalitního režimu se Karel Lánský do rozhlasu vrátil a pracoval jako ředitel zahraničního vysílání.

Spolu s Jiřím Dienstbierem napsal knížku Rozhlas proti tankům. Český rozhlas v souvislosti s padesátým výročím invaze navrhl Karla Lánského na státní vyznamenání. To mu prezident Miloš Zeman předal 28. října 2018. „Já budu úplně upřímný. Já si myslím, že to, co dostanu, si zasloužím. Protože jsem tenkrát měl velice namále. Je to ocenění práce,“ řekl tehdy reportérce Veronice Hlaváčové. Z vyznamenání měl radost. „Byl bych pokrytec, kdybych řekl, že ne.“