Ledovce jsou svědci doby. Ty v Alpách už brzy zcela zmizí, varuje odborník
Máte rádi ledovce? Užívejte si jich, dokud můžete. Minimálně ty alpské tu s námi už dlouho nebudou. „Generace po nás a generace jejich dětí je ještě zažije. Pak už bude ale velká vzácnost vidět v Alpách ledovec,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou Zbyněk Engel, vědec zabývající se studiem ledovců a ledovcové činnosti.
Alarmující hlasy varující před postupným zanikáním ledovců tu byly vždy. Dokud prý ale většina lidí nebude přesvědčená, že je třeba změnit způsob chování, nic se nezmění, upozorňuje Zbyněk Engel. „Pár procent lidí jde umlčet, když ale změnu bude chtít většina lidí, možná zmizí i příčiny, proč se dnes ledovce chovají tak, jak se chovají,“ shrnuje odborník.
Rozhlas v Arktidě: Ledovec doslova mizí před očima
Až o čtyři stupně stouply průměrné teploty v některých částech arktického Svalbardu od konce druhé světové války. Ledovce kvůli tomu ubývají o několik desítek metrů za rok. Nyní, během polárního léta odtékají z ledovců proudy vody a z některých doslova prší.
Postupný zánik ledovců prý on sám dnes bere jako fakt. A zdůrazňuje, že podstatné je konstruktivně přemýšlet o tom, jakým způsobem může člověk přispět ke změně.
Ledovec jako svědek doby
Ledovec, to je vlastně těleso z ledovcového ledu, které vykazuje pohyb. A je jedno, jestli v horách, nebo u pobřeží Arktidy. „Nejde o led, který vznikne zmrznutím vody, vzniká postupnou přeměnou sněhu z nadložních vrstev,“ vysvětluje Zbyněk Engel.
Ano, chápete správně. Kdybyste do ledovce vrtali dostatečně dlouho, postupně byste se dostali až k vrstvám, které pamatují dobu dávno minulou. A co bychom uvnitř vlastně našli, kdybychom se spustili až dovnitř ledovcové trhliny? „V podstatě něco jako letokruhy, občas i vrstvičky prachu, které jsou výsledkem lidského působení,“ shrnuje odborník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
