Karel III. a budoucnost Commonwealthu? Většina Kanaďanů Karla III. za svoji hlavu státu nechce

Hudební vystoupení, přednesy básní, nový oficiální portrét britského krále nebo den otevřených dveří v ottavské rezidenci generální guvernérky, tedy královy zástupkyně v Kanadě. I Kanaďané se při těchto akcích mohou aktivně zapojit do oslav korunovace Karla III. Zakladatel a předseda hnutí Občané pro Kanadskou republiku Tom Freda se ale oslav neúčastní.

„Nevidím v tom problém. Svoji zemi bych ale rád viděl odstřiženou od britské monarchie. Neznamená to však, že bych cítil osobní antipatie k členům královské rodiny,“ vysvětluje smířlivě.

Cesta k nezávislosti

V Kanadě totiž podle něho nemusíte být proti monarchii, abyste mohli být pro republiku. „Můžeme mít britskou monarchii i rádi, jen s ní nechceme být skrze naši ústavu nijak provázaní. Našemu hnutí jde o to, aby Kanada symbolicky dokončila svou cestu k nezávislosti,“ uvádí na pravou míru.

Čtěte také

iROZHLAS

Staromódní, nebo tradice? Stále více Kanaďanů přemýšlí o tom, jestli se nezbavit britské monarchie

Zatím posledním krokem bylo přijetí zákona o Kanadě, kterým se Británie před 41 lety vzdala práva měnit kanadskou ústavu. Kanada je tedy formálně nezávislá, ale britský panovník zůstává hlavou státu, aniž by v zemi sídlil a aniž by tuto funkci měl šanci zastávat kdokoli z Kanaďanů.

Podle Toma Fredy si řada Kanaďanů před 20 lety nedokázala představit, co republika obnáší. „Mysleli si, že parlamentní monarchie je lepší, protože má hlavu státu, která střeží ústavu. V Kanadě máme funkci generálního guvernéra, kterou měnit nechceme. Příklady ze zahraničí totiž ukazují, že jde zachovat i královské instituce, kterých máme spoustu, a členství v Commonwealthu.“

Podle něj by to tedy život v Kanadě nezměnilo. „Praktické dopady nebudou nijak výrazné, ale třeba původní obyvatelé nebo frankofonní Kanaďané by se s naší vlastní hlavou státu mohli lépe ztotožnit. Posílí to naši státnost, jako když jsme v 60. letech přijali vlajku s javorovým listem místo té s britskou symbolikou,“ hájí pocity mnoha Kanaďanů Tom Freda.

Čas piety pominul

Zároveň přiznává, že myšlenka kanadské republiky začala výrazněji rezonovat, když zemřela i mezi Kanaďany oblíbená královna Alžběta. Čas piety už ale pominul. Karla III. většina Kanaďanů za svého krále nechce. A průzkumy ukazují také stále sílící názor, že by se Kanada měla příslušnosti ke Koruně zbavit úplně. Myslí si to už více než polovina občanů, v provincii Quebec dokonce dvě třetiny. Téma, kvůli kterému by lidé vyšli do ulic, to ale zatím není.

Jezdecká socha královny Alžběty II. před sídlem generální guvernérky, která britského panovníka coby hlavu státu v Kanadě oficiálně zastupuje|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Monarchie má totiž i některé vlivné zastánce, třeba šéfa česko-kanadské skupiny kanadského parlamentu John Brassarda. „Já se považuji za monarchistu. Podle mě monarchie zajišťuje Kanadě stabilitu. Pojí se k ní naše historie. Tento systém sloužil Kanadě dobře přes 150 let a bude i nadále s novým králem,“ myslí si.

Případná změna ústavy by totiž vyžadovala souhlas obou komor federálního parlamentu i nejméně 10 provincií. Tom Freda spolu s ostatními ale dále věří, že to možné je a že se Kanada republikou časem opravdu stane. Korunovaci Karla III. popovažuje za impulz, aby se to stalo skutečně vážným tématem. Když kdysi spoluzaložil své hnutí, dostával prý i výhrůžky smrtí. To už se teď neděje. V debatě o posledním přeseknutí pupeční šňůry, která jeho zemi pojí se Spojeným královstvím, udělali podle něj Kanaďané za poslední dvě desetiletí velký pokrok.