Korunovace v Británii: Kdo je Karel III.? A jaké jsou milníky jeho života?

Karel III. a budoucnost Commonwealthu? Většina Kanaďanů Karla III. za svoji hlavu státu nechce

Karel III. se po korunovaci formálně stává nejen hlavou Spojeného království, ale taky 14 dalších zemí. Největší z nich je Kanada, kde po smrti Karlovy matky Alžběty znovu ožila debata o tom, jestli se definitivně zbavit vazeb na britskou monarchii. S nástupem Karla III. na trůn ucítili novou šanci hlavně kanadští republikáni. Poslechněte si reportáž Jana Kaliby.

Hudební vystoupení, přednesy básní, nový oficiální portrét britského krále nebo den otevřených dveří v ottavské rezidenci generální guvernérky, tedy královy zástupkyně v Kanadě. I Kanaďané se při těchto akcích mohou aktivně zapojit do oslav korunovace Karla III. Zakladatel a předseda hnutí Občané pro Kanadskou republiku Tom Freda se ale oslav neúčastní.

„Nevidím v tom problém. Svoji zemi bych ale rád viděl odstřiženou od britské monarchie. Neznamená to však, že bych cítil osobní antipatie k členům královské rodiny,“ vysvětluje smířlivě.

Cesta k nezávislosti

V Kanadě totiž podle něho nemusíte být proti monarchii, abyste mohli být pro republiku. „Můžeme mít britskou monarchii i rádi, jen s ní nechceme být skrze naši ústavu nijak provázaní. Našemu hnutí jde o to, aby Kanada symbolicky dokončila svou cestu k nezávislosti,“ uvádí na pravou míru.

Čtěte také

Zatím posledním krokem bylo přijetí zákona o Kanadě, kterým se Británie před 41 lety vzdala práva měnit kanadskou ústavu. Kanada je tedy formálně nezávislá, ale britský panovník zůstává hlavou státu, aniž by v zemi sídlil a aniž by tuto funkci měl šanci zastávat kdokoli z Kanaďanů.

Podle Toma Fredy si řada Kanaďanů před 20 lety nedokázala představit, co republika obnáší. Mysleli si, že parlamentní monarchie je lepší, protože má hlavu státu, která střeží ústavu. V Kanadě máme funkci generálního guvernéra, kterou měnit nechceme. Příklady ze zahraničí totiž ukazují, že jde zachovat i královské instituce, kterých máme spoustu, a členství v Commonwealthu.

Podle něj by to tedy život v Kanadě nezměnilo. Praktické dopady nebudou nijak výrazné, ale třeba původní obyvatelé nebo frankofonní Kanaďané by se s naší vlastní hlavou státu mohli lépe ztotožnit. Posílí to naši státnost, jako když jsme v 60. letech přijali vlajku s javorovým listem místo té s britskou symbolikou,“ hájí pocity mnoha Kanaďanů Tom Freda.

Čas piety pominul

Zároveň přiznává, že myšlenka kanadské republiky začala výrazněji rezonovat, když zemřela i mezi Kanaďany oblíbená královna Alžběta. Čas piety už ale pominul. Karla III. většina Kanaďanů za svého krále nechce. A průzkumy ukazují také stále sílící názor, že by se Kanada měla příslušnosti ke Koruně zbavit úplně. Myslí si to už více než polovina občanů, v provincii Quebec dokonce dvě třetiny. Téma, kvůli kterému by lidé vyšli do ulic, to ale zatím není.

Jezdecká socha královny Alžběty II.

Monarchie má totiž i některé vlivné zastánce, třeba šéfa česko-kanadské skupiny kanadského parlamentu John Brassarda. „Já se považuji za monarchistu. Podle mě monarchie zajišťuje Kanadě stabilitu. Pojí se k ní naše historie. Tento systém sloužil Kanadě dobře přes 150 let a bude i nadále s novým králem,“ myslí si.

Případná změna ústavy by totiž vyžadovala souhlas obou komor federálního parlamentu i nejméně 10 provincií. Tom Freda spolu s ostatními ale dále věří, že to možné je a že se Kanada republikou časem opravdu stane. Korunovaci Karla III. popovažuje za impulz, aby se to stalo skutečně vážným tématem. Když kdysi spoluzaložil své hnutí, dostával prý i výhrůžky smrtí. To už se teď neděje. V debatě o posledním přeseknutí pupeční šňůry, která jeho zemi pojí se Spojeným královstvím, udělali podle něj Kanaďané za poslední dvě desetiletí velký pokrok.

autoři: Jan Kaliba , opa
Spustit audio