Korunovace v Británii: Kdo je Karel III.? A jaké jsou milníky jeho života?
Poundbury zhmotnilo ideály Karla III. Jak se žije ve městě, které upřednostnilo chodce před auty?
Pro jedny je posel zmizelých časů, pro druhé vizionář. Zastánce biofarmaření a ochrany životního prostředí vůbec, amatérský malíř – krajinář i historicky první člen královské rodiny, který vystudoval vysokou školu. Tím vším je britský král Karel III., který bude v sobotu korunován ve Westminsterském opatství. Zhmotněním jeho představ o tom, jak by mělo vypadat ideální místo pro život, je městečko Poundbury. Podle jeho představ vyrůstá v hrabství Dorset posledních třicet let.
Stojím pod sochou královny matky na stejnojmenném náměstí. Kdybych nevěděl, že budovy kolem se začaly stavět kolem roku 2000, ani ve snu by mě nenapadlo, že to nejsou domy někdy z konce 19. století.
Paláce i vesnické domky
„Žili jsme v Exeteru a chtěli jsme se odstěhovat na venkov. Pak jsme navštívili Poundbury a bylo rozhodnuto. Máme 3 děti a přišlo nám to tu skvělé. Je zde všechno, co potřebujeme: od supermarketu po malé obchůdky. Líbí se nám tady, stejně jako většině lidí, co tu žijí,“ říká Francois, které vede sdružení obyvatel města.
Těch dnes žije v Poundbury asi pět tisíc. Když procházíte městečkem, chvíli máte pocit, že jste ve středu Londýna s jeho paláci, za rohem na vás ale vykoukne typický vesnický domek. Poundbury je však víc než město – utopie krále Karla III.
Bez nákupního centra
„Ulice jsou naplánované tak, že nutí řidiče jezdit opatrně. Různě se rozšiřují a zužují, kroutí se mezi domy jako had a řidiči jsou nuceni dávat pozor a soustředit se na řízení. To byl jeden z nápadů tehdy ještě prince Charlese, jak udělat ulice pro chodce bezpečnější. Navíc všude platí omezení rychlosti,“ vysvětluje Francois.
„Obchody a služby jsou rozeseté po městě. Není tady nákupní ulice nebo něco podobného. Svůj obchod si prostě člověk musí najít,“ dodává.
Město pro chodce
Podoba a charakter města vychází z představ tehdy ještě prince Charlese, jak je na sklonku 80. let popsal v knize Vize Británie.
Když vrátíme město chodcům, bude z něj mnohem příjemnější místo k životu.
Král Karel III.
Poundbury zosobňuje jeho názory na architekturu, estetiku i ekologii. Staví se z tradičních materiálů, často recyklovaných, a s ohledem na životní prostředí. První fáze výstavby začala na jeho pozemcích v roce 1994.
Čtěte také
„Chtěl jsem lidi inspirovat, motivovat je, aby odložili způsob myšlení, které určovalo stavebnictví a architekturu celého minulého století a které odráží náš konzumní způsob života. Celé dvacáté století se točí kolem aut. Vše se jim podřizuje. Když ale vrátíme město chodcům, bude z něj mnohem příjemnější místo k životu,“ vysvětloval tehdy ještě princ Charles při jedné z mnoha návštěv Poundbury.
Třetina bytů určena pro sociální bydlení
„Princ Charles, dnes král Karel III., je velice citlivým kritikem modernistické architektury. Je to člověk, který velice vnímá krizi anonymity velkých měřítek modernistických měst 20. století a toto je jeho reakce – návrat k původním měřítkům. Ale nemyslím si, že úplným návratem k replikám a historickým kulisám nacházíme řešení současné architektury,“ říká architekt Petr Štefek, který dlouhé roky působil v předních britských architektonických kancelářích.
I když město provází pověst tak trochu královského Disneylandu pro bohaté důchodce, žije se v něm určitě dobře. Nakonec ani s tou exkluzivitou to není tak horké. Byť nemovitosti jsou tady přece jen o něco dražší, než je v kraji obvyklé, zhruba třetina bytů je určena pro sociální bydlení a hřiště jsou plná dětí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
