Konstantin a Metoděj předběhli dobu o tisíc let, ovšem Husa by ženy farářky vyděsily, srovnává historik

Na Velkou Moravu přišli soluňští bratři v době, kdy zdejší společnost už christianizovaná byla, dokonce už ve druhé až třetí generaci: „Ovšem zdaleka to nebyla tak samozřejmá věc jako v 15. století. V dnešní společnosti by se asi pohybovali s větší suverenitou než Jan Hus.“

Čtěte také

Svatého Václava známe jako asketu, protože příběhy o něm psali mniši, vysvětluje historik Kubín

Bratři byli misionáři, kteří by i návštěvu naší země v současnosti pojali jako kulturní a náboženskou misi. „Jsem přesvědčený o tom, že by měli úspěch,“ domnívá se historik.

V 9. století znamenal příchod křesťanství obrovský civilizační skok, šlo o přínos pro celou společnost. Když na Velkou Moravu Konstantin a Michael – jak znějí původní jména věrozvěstů – v roce 863 dorazili, měli už misijní zkušenosti a jako vysoce vzdělaní lidé byli dobře připraveni. Konstantin, který byl filologicky nadaný, řekl, že křesťanství budou šířit neobvyklou cestou.

„To byla troufalost, že přeložil Bibli do slovanského jazyka. A k tomu použil vlastní písmo. Řekové takto nepostupovali, oni si mysleli, že řečtina je jediný vyvolený a posvátný jazyk. A do nějakého barbarského jazyka se posvátné texty ani překládat nesměly. To byl jeho nápad, geniální nápad,“ vyzdvihuje Kubín.

Představte si někoho, že by dnes šel proti papežovi nebo církevní vrchnosti. Nedopadlo by to s ním dobře.
Petr Kubín

Když papež řekl Metodějovi, že není možné sloužit mše slovansky, Metoděj to porušil. „Představte si někoho, že by dnes šel proti papežovi nebo církevní vrchnosti. Nedopadlo by to s ním dobře.“

Čtěte také

Cyril a Metoděj. Stihli vytvořit písmo, potkat se s papežem i založit arcibiskupství

I dnes, po více než 1100 letech, má význam si jejich misi na našem území připomínat, věří historik. Protože způsob, jakým u nás šířili křesťanství, byl zcela nový: prostřednictvím domorodého jazyka a křesťanství dávali charakter celému státu a celé společnosti.

„Oni svou dobu v křesťanství opravdu předběhli o více než tisíc let. Nadvláda takzvaných posvátných jazyků, to znamená na západě latiny, trvala až do 60. let 20. století. To je nedávno. Teprve tehdy bylo řečeno, že je také možno používat i jiné jazyky, tedy národní jazyky.“

Hus si myslel, že ženy mají menší rozum

Mistr Jan Hus byl římskokatolický kněz, středověký náboženský myslitel a vysokoškolský pedagog, reformátor i kazatel. Líbilo by se mu, že dnes jsou v církvi ženy, farářky, kazatelky?

Čtěte také

Nenašel jsem na něm blud nebo kacířství, psal inkvizitor Mikuláš o Janu Husovi. Byl opravdu kacířem?

„To by ho asi určitě vyděsilo. O Husovi je známo, že si myslel, stejně jako všichni v té době, že ženy mají menší rozum než muži, a takové povolání by si pro ně nedovedl představit. Konec konců katolická církev se v tomto nezměnila. Ta si dodnes nedovede představit, že by ženy mohly zastávat úlohy farářů.“

Dění kolem mariánského sloupu v Praze by Husa nejspíš zaujalo, předpokládá Kubín. „Je známo, že byl ctitelem Panny Marie. S tímto dogmatem neměl žádné potíže. Možná že by se připojil k obnově sloupu. Byl rezolutní. A když by byl přesvědčen o tom, že to je správné, tak by šel za tím.“

Poslechněte si celé Hovory, ptá se Naděžda Hávová.