Klára Notaro: Stromy pod Eiffelovkou
Když se řekne Paříž, tak se každému vybaví Eiffelova věž – technologický zázrak myšlený jako dočasná atrakce na Světové výstavě v roce 1889. Eiffelovka se časem stala důležitou součástí města, které má ze vstupného vysoké příjmy. Letos Eiffelova věž přitahuje nejen turisty, ale i místní obyvatele, kteří manifestují proti projektu pařížské radnice postavit v parku u věže úschovny zavazadel a restaurace. Původní projekt obsahoval i parkoviště pro autobusy.
Takový budovatelský plán překvapí, zejména když pařížská radnice hlásá, že z Elysejských polí vznikne tzv. Podivuhodná zahrada.
Čtěte také
Slavný kruhový objezd kolem Vítězného oblouku má být zmenšen o jeden pruh a zazeleněň, most vedoucí právě k Eiffelově věži má být také osázen zelení a stát se pěší zónou. Všichni souhlasí, že spalovací motory způsobují oteplování a že zeleň je velmi důležitá.
Ale cena zelených plánů radnice je velmi vysoká: doprava se tím ještě víc zkomplikuje a životní prostředí zhorší – místo aut zatím není alternativa. Ne všichni mohou jezdit do práce na koloběžce nebo na kole, a hromadná doprava v Paříži a okolí je nemoderní, například do metra se maminky s kočárkem prakticky nedostanou a lidé na vozíku znají metro jen z filmů.
Paříž se chystá na olympijské hry
Čtěte také
Bylo by vhodnější, kdyby se radnice spíš snažila ohromit populaci programem, který by mohla nazvat Podivuhodná pařížská doprava. Starostka Paříže Anne Hidalgová má v plánu také zasadit stromky na jednom z pruhů na okružní dálnici kolem hlavního města. Město bude potom doslova nedobytné.
A jak je to u Eiffelovy věže? Ač se pařížská radnice tváří zeleně, vyhlídky nejsou povzbudivé. Radnice totiž měla v plánu porazit 42 kaštanů a platanů, z nichž některé jsou více než stoleté, aby se uvolnilo místo na stavbu. Pařížané si to ale nechtějí nechat líbit, sepsali petici, kterou za pár dní podepsaly tisíce lidí. A radnice couvla. Zatím.
Staré košaté stromy zůstávají nadále v ohrožení, protože radnice má silný argument: v Paříži se za dva roky budou konat letní olympijské hry a do města se přijede podívat půl světa. A kam si turisti odloží batůžky, když si budou chtít v horku vyšlápnout 400 schodů do prvního patra Eiffelovky? A kde si dají bagetu a pití s olympijskou přirážkou? Doufejme, že stromy pod Eiffelovkou tyto olympijské hry přežijí.
Čtěte také
Pařížané se nyní hádají s radnicí a investory o každý strom, protože město, zabetonované a zalité asfaltem se od jara nesnesitelně zahřívá jak přímým sluncem, tak jeho odrazem ve skleněných novostavbách. Na jihu Paříže nyní roste obrovská skleněná stavba ve tvaru pyramidy, tak zvaný Triangle. Bude to třetí nejvyšší stavba po krásné Eiffelovce a nepovedené věži Montparnasse. Proti této skleněné velestavbě místní marně protestovali.
Lidé touží po zeleni, ne po extravagantních stavbách. Některá města řeší touhu lidí po vegetaci tak, že dají stromy namalovat na zdi domů – tyto výtvory zanechávají jen trpký pocit klamu.
Paříž se už chystá na olympijské hry – město je rozvrtané kvůli novým tramvajovým spojům a novému metru. Můžeme si jen přát, aby město bylo potom čistší, krásnější a zelenější.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
