Když se rodič ve škole cítí vítán, snáz se s ním řeší i problematické situace, říká předsedkyně Unie rodičů

„Rodiče nebo rodičovské spolky si musí ujasnit, s čím chtějí školu oslovit a co chtějí řešit. Čím větší mají rodiče paletu možností, jak se mohou do života školy zapojit, tím větší je jejich zájem. Setkáváme se i s tím, že kromě finanční, materiální nebo dobrovolnické pomoci vedou i volnočasové kroužky,“ říká šéfka Unie rodičů, organizace, která mapuje rodičovské iniciativy ve školách po celé České republice.

„V Česku se ale stále významná část práce přenáší do rodin. Školám, které mají více dětí z nepodnětného prostředí se doporučuje nepřenášet odpovědnost na rodiče, ale nabízet podporu přímo ve škole. To, že přijdou do školy, je první krok k úspěchu. S rodiči pak komunikují speciální pedagogové a je dobré rodiny zvát a vysvětlovat jim, co děti ve škole dělají a proč je dobré, aby do školy chodily.“

Tripartity a zahrady jako bezpečný prostor pro pozitivní komunikaci

„Stále více škol se kloní k takzvaným tripartitám a přechází na ně místo třídních schůzek. Individuální vzdělávací pokrok dítěte tak neřeší rodiče na třídních schůzkách, kde se proberou spíš technické záležitosti, ale v rozhovoru dítě – učitel – rodič,“ vysvětluje Gergelová.

Neformální akce ve školních zahradách pomáhají vtáhnout rodiče do dění ve škole a navazovat vztahy. „Zahrada je skvělým místem, kde můžete zapojit všechny hráče. V souvislosti se zahradami mluvíme také o přesunu výuky ze školních lavic do veřejného prostoru.“

Poslechněte si celý Reparát v audiozáznamu.