Když propustíme 70 procent úřednictva, konečně to tu začne fungovat. Vláda na to ale nemá odvahu, míní ekonom Kysilka

„Někdy si my v Evropě nadáváme, že jsme bezpečnostní nebo sociální stát. Ne, my jsme úřednický stát, a to se všemi dopady. Přichází s nimi do styku všichni, firmy i my občané. Všimněte si, jak je složité komunikovat se státem. Jsme na předposledním místě v digitalizaci státní správy a samosprávy v Evropské unii, to je přece hrozné vysvědčení,“ dodává v Osobnosti Plus.

Nadbytek úředníků vyluxoval i trh práce, což je hrozně bolavé.

„A zrovna tato vláda, která má Piráty, kteří v tomto měli něco udělat, ale neudělali nic. A z toho, co mají ve svém programovém prohlášení – kdy chtěli úřednictvo alespoň o něco zredukovat –, tak si myslím, že z toho už nebude nic. Bohužel nemají představivost, odvahu, a přitom je to tak snadné.“

Podle Kysilky má množství úředníků i další souvislosti. „Vyluxovalo to trh práce, což je hrozně bolavé, protože ti lidé chybí v produktivní ekonomice. A myslím tím třeba i školy nebo Českou filharmonii.“

Úředník je také volič

Problém s množstvím úředníků a s tím spojené byrokracie sahá ale až do roku 1993, kdy se rozpadlo Československo a u nás zůstalo množství federálních úřadů a jejich zaměstnanců.

Čtěte také

Jan Vávra: Komu slouží úředníci?

„Takže už i ta hvězdná vláda Václava Klause nás uměla malinko zahltit úřednictvem, ale tehdy to bylo několikanásobně slabší než dnes. Exceloval v tom pak premiér Miloš Zeman, když někdy na přelomu milénia začal neuvěřitelným způsobem nafukovat úřednický stav. Jemu to totiž vyhovovalo, protože to byli jeho voliči. A pak tuto taktiku fantasticky převzal Andrej Babiš a jeho principiálně socialistická vláda vybrala zbytek trhu práce.“

Kysilka se domnívá, že za tím stojí vypočítavost politiků. „Jde jim skutečně o to vytvořit si své voličstvo, navíc v kooperaci s odbory. Těm ta symbióza funguje úplně fantasticky.“

„A když pak máte mocný úřednický aparát, jste mocnější v tom, abyste mohli ovládat společnost. A nemusí jít jen o krizové epizody, jakou tady byl covid, ale ono to pokračuje. Úřednictvo nás stále zahlcuje svou administrativou a byrokracií, která nás zatěžuje. Krade nám čas a peníze, a to jak firmám, tak domácnostem.“

Čtěte také

Petr Honzejk: Krize je příležitost pro nová řešení – zlepšení krizového plánování, digitalizaci školství, home office, omezení byrokracie

Navíc jde podle ekonoma o velké peníze. „Jestliže u úřednictva mluvíme o desítkách nebo stovkách tisíc zbytečně zaměstnaných lidí, tak dopad do státního rozpočtu můžete počítat v řádu desítek miliard korun ročně. Celková škoda na ekonomice, ta zátěž, se pak stoprocentně počítá ve stovkách miliard korun ročně,“ vypočítává Kysilka.

„Kdybychom ale propustili 70 procent z nich, všichni bychom si oddechli. Zůstali by tam kvalitní lidé, na které by se nasadila řada rozvojových programů, chtělo by jim dát k dispozici digitál a dobré motivační schéma. A uvidíte, jak to bude fungovat a všem se nám bude dobře žít,“ dodává.

Inflace? 

Kysilka byl léta generálním ředitelem České spořitelny a dřív viceguvernérem naší centrální banky.

Pokud má odhadnout, kdy se zbavíme vysoké inflace, říká: „Mám nejen dojem ale i jistotu, že v září, někdy po konci léta, budeme mít inflaci jednocifernou a v prvním druhém kvartálu 2024 – pokud nenastane něco úplně nepředvídatelného – se inflace dostane někam mezi dvě tři procenta, takže bude velmi blízko cílům ČNB.“

Čtěte také

Inflace poleví, ale i tak bude vidět velká disproporce mezd, očekává ekonomka Horská

Kysilka tvrdil v červnu loňského roku ale něco podobného – že se tehdejší inflace dostane na hladiny, na které jsme zvyklí.

„Rizika prognózy, která byla tehdy jasná, že jsou směrem k oživení inflace, se bohužel projevila. Nicméně platí to, že desinflační trend je jasný a nezvratitelný a s největší pravděpodobností projde těmi milníky, které jsem už zmínil,“ dodává Pavel Kysilka.

Proč odešel z Rady České televize, si už poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus, ptá se Barbora Tachecí.