Na místě za sedm minut od hlášení. U vlakového neštěstí v Milavčí rozhodla rychlost a týmové nasazení

Bylo jasné, že je to zlé

Ráno 4. srpna 2021 krátce po osmé hodině se hasiči poprvé dozvídají o nehodě na železnici nedaleko Milavčí. „U událostí velkého rozsahu, kde je předpoklad většího počtu zraněných osob, není na co čekat. První nasazení je velice rychlé a je poměrně snadné zvednout několik požárních stanic najednou a aktivovat poplach pro desítky hasičů. Samozřejmě že hrajeme o čas,“ popisuje vedoucí směny operačního střediska plzeňských krajských hasičů Jan Krs.

Čtěte také

iROZHLAS

Cestující o srážce vlaků na Domažlicku: Praskala okna, lidé křičeli. Byl to obrovský šok

Poplach zní i profesionálním hasičům na stanici v Domažlicích a okamžitě vyráží do akce. Hlášení z vysílačky podává Jakub Hoffmann. Na místo dorazil za sedm minut od zavolání na tísňovou linku a byl tak prvním hasičem, který viděl následky srážky mezinárodního expresu a osobního vlaku na vlastní oči.

„Za mě ten průzkum proběhl v poklusu. Takže jsem se skutečně snažil, abychom co nejdříve měli informace pro další síly a prostředky. Jízdní soupravy byly poškozené takovým způsobem, což jsem nikdy neviděl, totální destrukce. Takže už mi hlavou proběhlo, že to je zlé,” vzpomíná.

Práce na několik hodin

Během následujících minut přijížděli další a další hasiči a záchranáři, včetně těch z nedalekého Německa. Celkem muselo být ošetřeno téměř sedmdesát lidí.

Jakub Hoffmann byl na místě osm hodin. Kromě vyprošťování lidí pak řešil i začátek odklízení trosek… „Je to hlavně o týmové práci. Všechno začne docházet v momentě, kdy se člověk zastaví, po zásazích, kdy vlastně si to člověk všechno vyhodnocuje,” říká.

Práce záchranářů, policistů a hasičů ale při podobných neštěstích spočívá i v poskytnutí psychologické pomoci. Lidé jsou totiž v šoku a první, kdo je může uklidnit, jsou takzvaní interventi.

Poskytnout lidem oporu

„Lidi velmi dobře reagují na to, když vidí, že nejsou sami, že o ně je zájem, že někdo jim opravdu chce pomoct. A nekončí to jen tím, že jim pomůžu z vlaku a někam je posadím. Snažíme se jim stoprocentně věnovat. Člověk v tu chvíli nikoho nemá, takže intervent je na místě, aby jim řekl, jsem tady, kdybyste něco potřebovali,“ vysvětluje domažlický hasič Michal Bečvář, který byl u nehody u Milavčí koordinátorem týmu posttraumatické péče.

Srážka vlaků v Milavčích|foto:Karolína Sedláková, Český rozhlas

„My jsme měli rozdělený kluky po všech nemocnicích v Plzeňském kraji. Když přijíždí na místo rodina nebo nějaký známí a příbuzní, tak je to jeho úkolem. Potom trvá třeba i několik hodin poté, když jsou tragické události, když interventi sedí u pozůstalých doma a řeší jejich problémy,” dodává.

Nejen hasiči zasahující u jedné z nejhorších tuzemských železničních nehod za poslední roky se shodují, že dobrá souhra všech byla i díky tomu, že podobně vypjaté situace bývají pravidelně námětem jejich cvičení.