Kdy vás v práci nahradí robot? Nový web to ví přesně

Web willrobotstakemyjob.com rozlišuje celkem 702 různých profesí. Pomocí tzv. Gaussova klasifikátoru pravděpodobnosti umí spočítat kolika procentní je šance, že danou práci budou už brzy vykonávat roboti.

Třeba u prodavače nebo prodavačky je ta šance 97 %, podobně jako u poštovních úředníků. Web pracuje s daty, která v roce 2013 publikovali Carl Benedict Frey a Michael Osbourne z Oxfordské univerzity. Podle jejich odhadů je třeba ve Spojených státech amerických „v ohrožení“ téměř polovina všech profesí.

Podobný výzkum mimochodem zveřejnil i Úřad vlády České republiky. Mezi pozice, které jsou nejméně ohrožené robotizací podle něj patří řídící pracovníci ať už v obchodech nebo třeba marketingu, lékaři, kromě zubařů, a také učitelé na vysokých školách a vyšších odborných školách.

V Česku zmizí až 10 % pracovních míst

V Česku by mohla v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů. Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. Vyplývá to ze studie ministerstva práce Iniciativa práce 4.0.

Resort připravil plán opatření pro nejbližší roky. Počítá třeba s posouzením možností zavedení volna na vzdělávání, účtů pracovní doby, daňového zvýhodnění míst ve službách či půjček na sebezaměstnání.

„Záměrem je využít procesy informatizace a kybernetizace jako příležitost k rozvoji společnosti, nikoliv jako její ohrožení,“ uvádí studie. Podle ní v příštích letech některé profese zaniknou a nové vzniknou, a to hlavně ve službách.

U pětatřiceti procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic. Zaniknout by mohlo asi 408 až 420 tisíc postů. V roce 2029 by v Česku mohlo tak být asi 3,9 milionu pracovních míst.

Úbytek pracovních míst bude téměř stejný, nebo jen o něco málo vyšší, než je očekávaný úbytek pracovních sil.ministerstvo práce a sociálních věcí

Podle studie Úřadu vlády ČR by na pět ohrožených pozic mohly připadnout dvě nové. Počet pracovníků v zemi bude záviset na demografickém vývoji, migraci, vzdělávání či věku odchodu do penze.

Plán opatření do roku 2020, který ministerstvo připravilo, počítá i s analýzou možnosti zkrácení pracovní doby v určitém období života. Mezi návrhy jsou třeba účty pracovní doby. Pracovník by na ně „ukládal“ přesčasy a nevyčerpané dovolené. Po několika letech by si mohl několikaměsíční volno vybrat na další studium, péči o blízké, odpočinek či předčasnou penzi.

Do zákona by se brzy mohlo dostat také právo na nedostupnost, tedy na nezvedání mobilu a neodpovídání na e-maily ve volném čase. Vzniknout by měl i návrh řešení výpadků daní a odvodů kvůli úbytku míst. Mluvilo se třeba už také o placení odvodů za robota.