Karel Barták: Způsob, jak funguje jednotný vnitřní trh EU, neodpovídá jejím budoucím potřebám
Není pochyb o tom, že jednotný vnitřní trh představuje pro členské státy Evropské unie nejdůležitější výhodu jejich členství. Zvláště to pak platí pro země jako je Česká republika, tedy ty s ekonomikou orientovanou na průmysl a export. Jeho fungování, založené na pavučině složitých předpisů, se však po 40 letech jeví jako neodpovídající novým a rychle se měnícím potřebám. V mnoha oblastech se jeho předpisy stávají spíše brzdou než impulzem pokroku.
Evropská komise proto nyní zveřejnila první zprávu, která zevrubně mapuje fungování evropského trhu.
Čtěte také
Zároveň se očekává zveřejnění dvou stěžejních doporučení – budoucností vnitřního trhu se zabývá bývalý italský premiér Enrico Letta. Konkurenceschopnost evropské ekonomiky pak analyzuje další italský expremiér a také bývalý vážený prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Už sama skutečnost, že si unie na nejvyšší úrovni objednala takové sondy, svědčí o nespokojenosti s tím, jak fungování společného trhu prospívá národním ekonomikám. Všechny tři poslouží jako podklad pro jednání Evropské rady koncem března.
Zelený budíček
Komise konstatuje, že jak se klíčové ekonomické sektory daly do služeb zelené transformace, odhalila se v celé nahotě úzká místa, zejména pokud jde o dostupnost surovin nutných k výrobě nových technologií.
Čtěte také
Návrhy zákonů o čipech, o bezuhlíkovém průmyslu a kriticky nedostatkových surovinách svědčí o tom, že se unie teď snaží dohánět zpoždění, které nabrala kvůli přílišné důvěře v neměnnost poměrů na světovém trhu. Z tohoto hlediska pro ni byla zelená transformace trpkým procitnutím, k němuž došlo v hodině dvanácté, pokud ne až příliš pozdě.
Komise si dlouze všímá hlavní současné ekonomické výzvy, kterou jsou příliš vysoké ceny energií v Evropě. Připomíná řadu cest k nápravě, jako je urychlené budování bezuhlíkových a jaderných zdrojů, ale také investice do další infrastruktury, zejména pak do rozvodných elektrických sítí a jejich přeshraničního propojení.
Čtěte také
Provádění těchto požadavků se ovšem dostává do rozporu s některými svatosvatými pravidly jednotného vnitřního trhu, zejména pak s přísnou regulací státní pomoci a požadavky na neustálé respektování rovných podmínek pro všechny hráče na vnitřním trhu.
Změna pro horší časy
EU by měla tváří v tvář globální konkurenci umožňovat vznik vlastních mocných nadnárodních korporací, což však obvykle odporuje jejím pravidlům zakazujícím dominantní postavení na evropském trhu.
Neměla by povolovat velkým a bohatým zemím masové investice do vlastních podniků, na jaké ty menší a chudší nedosáhnou, a dostávají se tak do neférového postavení.
Částečné řešení vidí komise v lépe cíleném využívání evropského Fondu obnovy (přes 806 miliard eur), v energetice pak programu RePowerEU (209 miliard eur).
Kolem investic z posledně zmíněného nástroje, určeného hlavně na financování odklonu od ruských fosilních paliv, se ovšem momentálně vede vzrušená debata, protože se ukazuje, že po počátečním spěchu s odstřižením dováží dnes „sedmadvacítka“ z Ruska nadále kolem třetiny své spotřeby ropy a zemního plynu.
Jednotný vnitřní trh Evropské unie se musí přizpůsobit zhoršujícím se časům. Jeho čtyři svobody – volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a lidí – bude do budoucna třeba regulovat tak, aby více sloužily potřebám evropských zemí a jejich občanů. Jinak bude lidem těžké vysvětlit, v čem vlastně spočívá jejich přidaná hodnota.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
