Karačoňa: Svátky klidu a radosti

Vánoční cukroví
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vánoční cukroví
0:00
/
0:00

Miroslav Strelec zavítal v předvánočním čase ke dvěma romským rodinám. Jak u nich vypadá probíhající adventní atmosféra?

O romských svátcích mají mnozí z nás zkreslené představy. Realita se ale dnes až tak neliší od slovenských zvyklostí. Rozdíly nenajdeme ani tak na štědrovečerním stole, jako spíš v oblasti tradic. Manželé Peter a Viera Bužovi:

„Pro mne vánoční svátky znamenají to, že se zase po roce všichni setkáme. Je to čas klidu a radosti.“

„Pro mne jsou Vánoce nejkrásnějším svátkem v roce proto, že můžeme oslavovat narození Ježíše Krista.“

Romové žijí na území Slovenska více jak 700 let. Proto jsou vzájemné vánoční a novoroční zvyky a tradice velmi podobné těm majoritním. Což potvrzují i manželé Stano a Michaela Gorolovi:

„Vánoce jsou pro mne časem, ve kterém si můžeme projevovat lásku víc a častěji, než v běžném roce. Je to čas lásky a radosti, který můžeme prožívat se svojí rodinou.“

„Jde o nádherný čas, díky kterému si uvědomujeme, co jsme za celý rok zažili a za co jsme Bohu vděční.“

Lokální tradice

Romské rodiny mají na Štědrý večer spíše řízek, než kapra. Maso musí mít na stole i v těch nejchudších rodinách. Často se připravuje vepřové maso a na východě Slovenska pirohy plněné tvarohem anebo luštěniny, které symbolizují hojnost. Ke sporáku se během Vánoc bez problému postaví i Peter Bužo:

„My máme jednu takovou tradici. Jeden rok začal můj otec vařit kapustnici a od té doby to přechází na nás, na syny. Já už ji vařím druhým rokem. S bratry se navštěvujeme a navzájem ochutnáváme, kdo jakou uvařil a která je nejlepší.“

Když Peter vaří, jeho manželka se věnuje jiným činnostem, aby svojí rodině zpříjemnila vánoční čas.

„Peču zákusky a připravuji jídlo, uklízím, s dětmi chystáme chlebíčky a navzájem si pomáháme. Manžel, děti – myslím si, že to k tomu patří.“

Romské zvyky

Nejdůležitějším zvykem u mnoha romských rodin je, že se po štědrovečerní hostině nesmí do následujícího dne ze stolu nic uklidit. To kvůli tomu, aby v domě zůstala hojnost a zůstala po celý následující rok.

Když o vánočních svátcích chodili hrát romští muzikanti, např. na sv. Štěpána nebo na Silvestra, házely na ně manželky sůl, protože to údajně přináší peníze a štěstí. Tento zvyk už dnes většina romských rodin nepraktikuje. Michaela a Stano Gorolovi mají jiné tradice:

„U nás je zvykem, že máme tři druhy polévek. Houbovou, fazolovou a kapustnici.“

„Také necháváme na stole jeden prázdný talíř, kdyby šel kolem nějaký pocestný.“

Zatímco dříve nebylo zvykem dávat si dárky a hlavní bylo se na karačonu dobře najíst, dnes je tomu nastejno jako v běžné slovenské rodině.