Kábul je druhý Saigon. Jen ty vrtulníky přistávají vedle velvyslanectví, ne na střeše, glosuje novinář Anýž
Jen několik dní trvalo islamistickému hnutí Tálibán ovládnout prakticky celé území Afghánistánu. Z letiště v hlavním městě Kábulu se stalo útočiště zoufalých lidí, jež se snaží dostat na palubu letadel, která evakuují zaměstnance a spolupracovníky zemí Severoatlantické aliance (NATO). Česko má jako jedna z mála zemí v místě svého zástupce, upozorňuje velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Jiří Baloun je vynikající diplomat. Prokázal velikou odvahu a jakousi chladnokrevnost.“
„Jiří Baloun nyní pomáhá s úkolem evakuace našich afghánských spolupracovníků,“ zdůrazňuje Landovský.
A připomíná, že i Severoatlantická aliance má v zemi své spolupracovníky, o které by se teď měli spojenci podělit a postarat.
Bidena kritizují i liberálové
Za nečekané vyhrocení celé situace se snáší na amerického prezidenta Joea Bidena od zatím největší vlna kritiky od jeho letošního vstupu do Bílého domu, upozorňuje novinář Daniel Anýž z Aktuálně.cz. Ostrá slova nezní jen z tábora konzervativních listů, ale třeba i z liberálního deníku The New York Times.
Čtěte také
Anýž připomíná, že začátkem července byl Biden jednou z novinářek konfrontován s dotazem, zda si s finišujícím odchod americké armády z Afghánistánu Spojené státy nezopakují Vietnam.
„Tehdy až vztekle odvětil, že Američané v žádném případě nebudou sledovat druhý Saigon, kdy museli na konci dubna 1985 vrtulníky zachraňovat diplomaty ze střechy americké ambasády,“ připomíná.
„Jediný rozdíl teď je ten, že vrtulníky nepřistávají na střeše ambasády, ale vedle ní,“ glosuje s tím, že záběry z kábulského letiště jsou zdrcující porážkou Bílého domu před zraky nejen Američanů, ale celého světa.
„Už to, že Biden dva a půl tisíce vojáků stáhl a šest tisíc jich tam znovu posílá, aby zabezpečili letiště, působí jako chyba. A chyba to je.“
Podvolení nebo útěk
Jakub Landovský má za to, že Tálibán ani přes hladké převzetí moci nebude k mezinárodnímu společenství hluchý:
Čtěte také
„Jedna věc je Afghánistán mocensky ovládnout a druhá je vytvořit strukturu, které je schopná zemi administrovat. K tomu jsou potřeba peníze a Západ je stále velkým přispěvatelem na chod a fungování afghánského státu.“
Méně optimisticky vidí situaci Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií při Fakultě sociálních věd univerzity Karlovy, který upozorňuje, že Tálibán se teď cítí jako vítěz nad Západem.
„Ze zahraničních velmocí bude zaujímat v Afghánistánu asi nejvýznamnější postavení Čína a do určité míry možná i Rusko,“ předpovídá.
Kateřina Schmiedová, redaktorka, Český rozhlas
Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO
Slavomír Horák, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Daniel Anýž, redaktor serveru Aktuálně.cz
Pokud jde o přežití občanské společnosti pod nadvládou Tálibánu, má Horák obavy. Pro ženy, které mohly v posledních letech studovat a angažovat se v podnikání i politice, nabízí podle něj budoucnost smutnou volbu: „Pro ně to teď bude – obávám se – otázka buď se přizpůsobit, nebo utéct.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.
Související
-
„Přežití je v Afghánistánu otázka přizpůsobení se.“ Dva pohledy na překotný vývoj posledních dní
Jak je možné, že se centrální vláda s téměř dvousettisícovou armádou nedokázala tažení tálibů ubránit a Kábul padl tak rychle? A co se v Afghánistánu může dít dál?
-
The Washington Post: Rusko i Čína vidí v Afghánistánu svou příležitost, s Tálibánem už i jednají
Rychlý postup Tálibánu Afghánistánem vyvolal rozruch po celém světě a oživil pochybnosti o důvěryhodnosti americké diplomacie, píše The Washington Post.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
