K výraznější eskalaci situace mezi USA a Íránem zřejmě nedojde, říká odborník na blízkovýchodní vztahy Čejka

20. leden 2020

Největší audioportál na českém internetu

protesty po smrti íránského generála Kásema Solejmáního (Protest against the killing of Iran General Qasem Soleimani, Rasht, Iran - 09 Jan 2020) | Foto: Fotobanka Profimedia

Poslechněte si celý rozhovor o současné situaci v Íránu s Markem Čejkou z Mendelovy univerzity v Brně

Jak vražda generála Íránských revolučních gard Solejmáního ovlivní další vývoj v regionu? Lze očekávat eskalaci ve vztazích Íránu s USA? „Ani jedna ze stran nemá zájem pokračovat ve výrazném stupňování napětí. Trump si nepřeje posílat na Blízký východ další vojáky a Írán si mimo jiné z ekonomického hlediska nemůže dovolit otevřený konflikt,“ shrnuje odborník na politologii blízkovýchodních vztahů Marek Čejka, se kterým jsme probírali aktuální situaci.

Odpovědí Íránu na vraždu generála Solejmáního při jeho návštěvě Iráku byl raketový útok na vojenské základny USA v Iráku, kde podle Čejky menší kontingent amerických vojáků zůstane i nadále. „Jak jsme viděli v severní Sýrii, kde Trump nakonec nechal malé kontingenty na takzvanou ochranu ropných polí, je docela dobře možné, že něco podobného se stane i v tomto případě.“

Zavražděný generál Kásem Solejmání byl jedním z nejdůležitějších velitelů Íránských revolučních gard – konkrétně elitních jednotek Kuds, které jsou určeny k zahraničním vojenským operacím. Podle Čejky je však jeho vojenská genialita trochu přeceňována. „Je pravda, že byl velmi schopným a charismatickým generálem, k jeho popularitě v posledních letech mu ale zároveň pomohla dobrá mediální kampaň, kdy se zhruba od roku 2014 začaly objevovat záběry, jak se zdraví s politiky či mluví s vojáky v zákopech. Během podpory Asadova režimu v Sýrii se ale například až příliš zaměřoval na boj proti sekulární opozici a nechal bujet Islámský stát, za což byl kritizován ze strany režimu.“

Generál Kásem Solejmání

Co se týče vnitropolitické situace v Íránu, který čekají v únoru parlamentní volby, podle Čejky velká polarizace z posledních měsíců daleko více nahrává konzervativnějším a k režimu loajálním silám. „Přestože volby jsou relativně demokratické, všichni kandidáti musí být schváleni režimem. Íránská demokracie je velmi omezená náboženskými institucemi a opozice nemůže zacházet v kritice příliš daleko. A i když je současný prezident považován za reformistu, lidově řečeno drží s režimem basu,“ dodává Čejka.

Jaké jsou reálné dopady ekonomických sankcí na Írán? Čím se liší letošní demonstrace od těch z loňského roku? Poslechněte si celý rozhovor s Markem Čejkou, odborníkem na politologii blízkovýchodních vztahů z Mendelovy univerzity, o současné situaci v regionu i výhledu do budoucna.

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.