Jsou Skety sobecké skety? Odpovídá kapelník Petr Wajsar

29. květen 2017

Host do domu

Největší audioportál na českém internetu

Petr Wajsar hudbu vždycky silně a emotivně prožívá. „A to, bohužel, i když se nedaří,“ směje se a dodává, že chvíle na pódiu jsou pro něj životními okamžiky. „Tam vás přestane všechno bolet“ | Foto: Elena Horálková, Český rozhlas

38:26

Je něco mezi živlem a přírodním úkazem. Skládá hudbu pro Pražské jaro i jazzové „ulítlosti“ pro skupinu Skety. Hraje na klavír a přitom zbožňuje elektroniku. A sám o sobě prohlašuje, že je pravověrným rockerem. V Petru Wajsarovi je zkrátka těžké se vyznat.

Skety jsou neobvyklá skupina s neobvyklým názvem. „Formace vznikla 2011 a všech šest členů je dost individualisticky založeno. Svoje mantinely si někdy vyhrazujeme dost výrazně,“ představuje Petr Wajsar kapelu, která na své dosud poslední album přizvala jako hosty například Vojtu Dyka nebo Kláru Vytiskovou.

Vokální bicí

Je to sextet, který používá vokální perkuse. „Toho, co dokáže vytvořit lidský hlas je nekonečná paleta. Je to skvělej pocit, když člověk dělá bicí,“ svěřuje se Petr Wajsar, který absenci nástrojů vnímá jako svého druhu svobodu. „Celou tu soupravu vlastně nepotřebujete.“

Členové souboru Skety prý jsou i nejsou jazzmani. „Nechceme být ve škatulce, i když jazzmani jsme. Jazz máme rádi všichni, ale nejsme ortodoxní a snažíme se to odstínit v repertoáru. Jazzový základ je tam značný a nejmíň jazzman jsem asi já.“

Jazzující rocker na Pražském jaru

Sám Wajsar na Pražské konzervatoři absolvoval v rámci oddělení populární hudby u Michala Pavlíčka. „Jsem pravověrný rocker,“ tvrdí o sobě člověk, který letos skládal i pro Pražské jaro na zadání: Napište něco, co by připomínalo Průvodce mladého člověka orchestrem od B. Brittena.

„Nejsem encyklopedický typ, takže jsem se vrhl do studia a rešerší. Bylo to náročné,“ přiznává skladatel a hudebník, který se prý vždycky snaží nenudit. „Mysl posluchače má pořád tendenci odbíhat, takže umět přitahovat pozornost je základ.“