Jsem notorický neslavič, přiznává Jiří Suchý. Na šedesátiny Semaforu připravil To nejlepší z nejhoršího
Nekouřím, nepiji, nesportuji, to jsou tři věci, které mne drží při životě, říká Jiří Suchý, který zavítal do mobilního studia Radiožurnálu v Karlových Varech. Na festivalu měl premiéru dokument Olgy Sommerové Jiřím Suchý - Lehce s životem se prát.
„V Dejvicích máme nejhezčí divadlo, jaké jsem kdy měli. Když ráno jdu do divadla, tak se mi nechce, ale když tam přijdu, tak to ze mě opadne a odcházím v půl jedenácté v noci svěží,“ pochvaluje si.
Olga Sommerová natočila dokument o Jiřím Suchém: Bolševikovi se nedal

„Ve střižně jsem byla v bojové pohotovosti, měla jsem velkou zodpovědnost,“ popisuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu režisérka Olga Sommerová. Natočila dokument Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. A jak sama říká, je ráda, že Jiřího Suchého film potěšil.
V Semaforu zanedlouho oslaví 60. narozeniny. A ačkoliv se Jiří Suchý považuje za „notorického neslaviče“ pro diváky chystají zajímavý program – v televizi galavečer, na divadle deset dní za sebou představení s podtitulem To nejlepší z nejhoršího.
„Z naších 125 her jsme měli 16 her, které propadly. V každém tom propadáku bylo nějaké číslo, které mělo úspěch, lidé tleskali, ale hru to nezachránilo,“ popisuje s tím, že právě tato úspěšná čísla vyňal a udělal z nich program To nejlepší z nejhoršího.
Svobodu si teprve uvědomujeme
Jiří Suchý také zavzpomínal na rozhlasový pořad v roce 1966, který se jmenoval Gramotingltangl – každý den improvizoval na slovní variace. Mezi tím pouštěl gramofonové desky, které si přinesl do rozhlasu v kufříku.
Nejdříve pořad vytvářel sám, později se dělil s Janem Werichem, Ivanem Vyskočilem, Jiřím Grossmannem nebo Miloslavem Šimkem. Později ale pořad zakázali.
„Dneska představa, že by mě někdo řekl, tohle smím a tohle ne, a určoval, co smím číst a o čem mluvit, to je hrůza. Dnes si člověk teprve uvědomí, co znamená slovo svoboda,“ uzavírá.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Pohřebák, to je znamení.‘ Policie prověřuje video z Turkovy rychlé jízdy přes Strahov
-
Zadržený pražský úředník vydával desítky rozhodnutí ve prospěch firmy svého bratra a své partnerky
-
Autonomní agent AI se při testu vymkl kontrole. ‚Bezprecedentní kyberincident,‘ uvedla OpenAI
-
Rozkryl ROP Severozápad, zastavil dotace Agrofertu. Teď chce Steiner vyzvat ‚neviditelného‘ senátora STAN