Jsem notorický neslavič, přiznává Jiří Suchý. Na šedesátiny Semaforu připravil To nejlepší z nejhoršího

„V Dejvicích máme nejhezčí divadlo, jaké jsem kdy měli. Když ráno jdu do divadla, tak se mi nechce, ale když tam přijdu, tak to ze mě opadne a odcházím v půl jedenácté v noci svěží,“ pochvaluje si.

Olga Sommerová natočila dokument o Jiřím Suchém: Bolševikovi se nedal

• Upravit
• Smazat

„Ve střižně jsem byla v bojové pohotovosti, měla jsem velkou zodpovědnost,“ popisuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu režisérka Olga Sommerová. Natočila dokument Jiří Suchý – Lehce s životem se prát. A jak sama říká, je ráda, že Jiřího Suchého film potěšil.

V Semaforu zanedlouho oslaví 60. narozeniny. A ačkoliv se Jiří Suchý považuje za „notorického neslaviče“ pro diváky chystají zajímavý program – v televizi galavečer, na divadle deset dní za sebou představení s podtitulem To nejlepší z nejhoršího.

„Z naších 125 her jsme měli 16 her, které propadly. V každém tom propadáku bylo nějaké číslo, které mělo úspěch, lidé tleskali, ale hru to nezachránilo,“ popisuje s tím, že právě tato úspěšná čísla vyňal a udělal z nich program To nejlepší z nejhoršího.

Svobodu si teprve uvědomujeme

Jiří Suchý také zavzpomínal na rozhlasový pořad v roce 1966, který se jmenoval Gramotingltangl – každý den improvizoval na slovní variace. Mezi tím pouštěl gramofonové desky, které si přinesl do rozhlasu v kufříku.

Nejdříve pořad vytvářel sám, později se dělil s Janem Werichem, Ivanem Vyskočilem, Jiřím Grossmannem nebo Miloslavem Šimkem. Později ale pořad zakázali.

„Dneska představa, že by mě někdo řekl, tohle smím a tohle ne, a určoval, co smím číst a o čem mluvit, to je hrůza. Dnes si člověk teprve uvědomí, co znamená slovo svoboda,“ uzavírá.