Jiří Leschtina: Demokraté s Babišem v příští vládě? Scestná myšlenka
Poté co v několika posledních průzkumech vzrostly preference hnutí ANO, objevuje se ta otázka čím dál častěji: Pokud by v případě Babišova vítězství hrozila vláda jeho populistické formace s extremisty, nebyl by pro Česko menší problém, kdyby s ANO šla do vlády některá z demokratických koalic nebo stran, které je vytvořily?
Zvlášť frekventovaná je jakási uklidňující verze: že podmínkou takového, vysoce pragmatického, spojenectví by musela být nepřítomnost Andreje Babiše ve vládě. To už samo o sobě ukazuje na scestnost podobných úvah.
Čtěte také
Vždyť jako není a nebude kouře bez ohně, není a nebude hnutí ANO bez Babiše. On přece ANO založil, financuje jej a on sám v něm vládne pevnou rukou. Na tom by se nic nezměnilo, kdyby nebyl ve vládě. Zbavený břemene obrovitého střetu zájmů by mohl přes své lidi přihrávat ještě víc veřejných zakázek svému byznysu. A hlavně víc bruselských dotací, které nyní vysychají kvůli neslučitelnosti jeho vládní pozice s chabě maskovaným vlastnictvím holdingu Agrofert.
Pět demokratických stran se spojilo do dvou koalic za srozumitelným a zavazujícím účelem: vymanit stát z Babišova oligarchického sevření. K tomu nedojde, pokud se mimo vládu neocitne nejen šéf hnutí ANO, ale i jeho poddajná partaj.
ČSSD jako politováníhodný příklad
Vždyť i slepá loajálnost jeho straníků přispěla k fatálnímu selhání premiéra při řízení státu. Ten hlavní a zásadní důvod pro odchod Babiše přitom je, že jako vůdce země selhal při jejím největším ohrožení v novodobých dějinách. Když v době vrcholící pandemie kvůli svému diletantství i vypočítavému populismu přivedl stát na pokraj katastrofy za strašného počtu obětí, kterých máme mnohem víc než většina států Evropy. Pokud by po této otřesné zkušenosti demokraté vstoupili do jeho vlády, jen by zrelativizovali závažnost Babišových selhání.
Čtěte také
Jistě, případné spojenectví, které by ANO uzavřelo například s SPD a komunisty, vyvolává dost děsivé představy. Ať již jde o dovršení obratu zahraniční politiky k Rusku a Číně, nebo zesílení útoků na nezávislost justice, policie, veřejnoprávních médií a dalších institucí demokratického a právního státu.
Jak účinně by ale Babišův slabší vládní partner tomu mohl bránit? Pokud by měl premiér s extremisty alternativní většinu, jak jsme to zažili v současné Poslanecké sněmovně, pak by se působení demokratů ve vládě rychle zvrhlo v sebevražednou misi. Hodně podobnou té, která zničila sociální demokraty.
A pokud Babiš nebude disponovat alternativní většinou? Pak ovšem odpadá důvod ke koalici demokratů s populisty ve jménu zabránění většímu zlu. Mimochodem právě ČSSD je politováníhodným příkladem toho, jak rezignace na zásady ve jménu boje proti většímu zlu nakonec vede ke spolupráci se zlem a spoluzodpovědnosti za zhoubný stav.
Samozřejmě, nikde není psáno, že koalice SPOLU a spojenectví Pirátů a Starostů uspějí v tom, co si společně vytyčili: vybojovat ve volbách tak silnou parlamentní většinu, aby mohli vytlačit Babiše a jeho hnutí do opozice. Případná prohra demokratických stran by jistě byla frustrující pro jejich voliče, patrně ještě o něco víc než kdykoliv dříve. Daleko víc zdrcující a demoralizující pro svobodomyslnější část společnosti by ale bylo, kdyby pak na stranu Babiše přeběhla část demokratů.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
