Jestli má dnes umění smysl, tak ve veřejném prostoru, říká fotografka Tereza Bonaventurová

„Kdybych chtěla dělat cokoliv, měla bych možnost. Ale roli hraje kulturní zázemí, ve kterém člověk vyrůstal. Babička byla fotografka, dala mi do ruky fotoaparát a pak se to začalo odvíjet,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Zuzanou Burešovou. Když se rozhodovala mezi filmem a fotografií, zvítězilo focení. „Film mám ráda a chtěla jsem si ho nechat jako něco hezkého, co mě baví jako obor,“ popisuje.

Její otec David Bonaventura je známým televizním režisérem a často ji bral na natáčení. Později občas pracovala v televizi třeba jako asistentka. „Nemyslím si, že to byla tlačenka, ale spíš příležitost, jak trávit čas společně,“ uvažuje.

Ve svých uměleckých projektech se věnuje především veřejnému prostoru. „Jestli má umění smysl, tak ve veřejném prostoru,“ tvrdí. Proto se zabývá prostředím, architekturou, nesourodostí budov v Česku a bizarními spojeními. Fotila také v České televizi. „Ta budova mě fascinuje,“ říká o komplexu na Kavčích Horách. Její fotky jsou opuštěné, a to i přesto, že fotila za plného provozu. „Zaměřila jsem se na společné prostory, kterými lidé jen proplouvají,“ přibližuje.

Tereza Bonaventurová se také věnuje pořádání filmových workshopů pro děti a školáky. „Běžná škola je jen nalejvárna informací. Klademe důraz na to, aby děti přemýšlely nad každým záběrem a krokem. Film je úžasný v tom, kolik se na něm můžete naučit,“ dodává.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.