Jan Vávra: Jak jsme se opět zmýlili
V červnu 2016 schválil Evropský parlament velkou většinou novou evropskou směrnici o kontrole prodeje a držení určitých typů zbraní. Šlo o reakci na teroristické útoky ve Francii a Belgii.
Česká republika byla od začátku proti zpřísnění držení útočných zbraní a čeští politici společně se zbrojaři českou veřejnost přesvědčovali, že jde o další příklad omezování svobody a nesmyslné regulace ze strany EU. Naše zákony prý držení zbraní dostatečně regulují a ČR najde způsob, jak směrnici obejít.
Čtěte také
Tehdejší ministr vnitra za ČSSD Chovanec navrhoval, aby právo na držení zbraně bylo součástí ústavy. Ministerstvo vnitra to odůvodňovalo tím, že zhoršující se bezpečnostní situace nutí zapojit občany do ochrany bezpečnosti státu. Čili tvrdilo, že občany je potřeba ozbrojit nikoli odzbrojit.
Kromě komunistů, poslanců za ČSSD, ANO ho podpořila i dnešní ministryně obrany za ODS Jana Černochová. Proti směrnici EU vznikla petice držitelů zbraní, kterou podpořil Senát. Ministr Chovanec i budoucí ministryně Černochová se fotili s puškami. ČR zároveň podala proti směrnici stížnost k Soudnímu dvoru EU, ten ji ovšem zamítl.
Jsme chytřejší než všichni ostatní?
Čtěte také
Nakonec parlament kvůli směrnici změnil Listinu základních práv a svobod, která nově obsahuje právo na obranu života se zbraní v ruce. Stali jsme se tak jediným státem v Evropě, který má ústavní právo nosit zbraň. Projevilo se to i prakticky. Mezi lety 2013 a 2022 se počet zbraní mezi obyvatelstvem zvýšil skoro o čtvrt milionu.
Po střelbě na filozofické fakultě, kde její student zastřelil útočnou puškou 14 lidí a pak i sebe a řadu dalších zranil, hledají politici způsob, jak změnit zákon o zbraních a zavést přísnější regulaci. O našem nedávném boji proti směrnici EU se taktně mlčí.
Tehdejší představa ministra Chovance, aby bylo co nejvíce lidí ozbrojeno, protože by se tak mohli případnému útočníkovi postavit se zbraní v ruce, vypadá ve světle posledních událostí zcela absurdně. Česká cesta k zajištění bezpečnosti vlastních občanů jejich vyzbrojováním se tedy ukázala jako jedna velká blamáž.
Čtěte také
Bohužel to nevypadá, že by naše tehdejší nadšení pro svobodné držení zbraní prošlo nějakou sebereflexí. Když se nedávno objevila na sociálních sítích propagační fotografie ministryně Černochové s útočnou puškou, nejen že nepřiznala svůj omyl, ale tuto připomínku označila za ubohost.
Případ s bojem proti evropské směrnici regulující držení a prodej zbraní není první, kdy jsme si mysleli, že víme lépe než zbytek Evropy, co je správné. Po 2. světové válce jsme si namlouvali, že právě my budeme mostem mezi Západem a Východem.
V roce 1968 zase, že ukážeme celému světu jedinečnou podobu socialismu s lidskou tváří. Obojí se ukázalo jako tragický omyl. Nelze se tedy ubránit otázce, proč čas od času podlehneme iluzi, že jsme chytřejší než všichni ostatní, přičemž to samozřejmě dopadne jako vždycky.
Měli bychom pátrat v našem národním podvědomí, jaká utkvělá představa nás nutí si myslet, že pravda je jen na naší straně a my se musíme postavit proti všem. Nedávná zkušenost s vyzbrojováním občanů ukazuje, že tohoto chápání naší jedinečné role mezi ostatními evropskými národy bychom se měli ve vlastním zájmu zbavit co nejrychleji.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
