Jan Jůn: Vydrží Britům silná podpora Ukrajiny i přes stále bolestivější hospodářskou krizi?

Británie ovšem prožívá stále se zhoršující krizi s raketově rostoucími cenami a desetiprocentní oficiální inflaci a vláda se navíc snaží řešit několik v podstatě neřešitelných problémů. Třeba jednostrannou změnu takzvaného severoirského protokolu brexitové dohody, deportace desítek tisíc migrantů z pašeráckých gumových člunů na kanálu La Manche do africké Rwandy –⁠ zastavená dočasně Evropským soudem pro lidská práva –⁠ a chaos na britských mezinárodních letištích, způsobený do značné míry pobrexitovými kontrolami.

Čtěte také

Jan Jůn: Jak dlouho britský premiér Boris Johnson ještě ustojí svůj odchod?

Navíc je tu rezignace už druhého premiérova etického poradce, lorda Geidta, prý kvůli nemožnosti vtěsnat Johnsonovo chování do existujících etických pravidel. Nakonec znepokojuje i klesající libra a vyhlídka na nejhorší ekonomický růst ze zemí skupiny G20 a už raději nezmiňujme litr benzínu za dvě libry či zničující, téměř celostátní stávku na železnicích příští týden.

Není proto divu, že zmizel Boris Johnson, jehož kancelář prý ještě v pátek ráno tvrdila, že se premiér chystá na dlouho připravovaná nepříjemná jednání s velkou skupinou severních konzervativních poslanců z takzvaného „rudého regionu“, v minulých volbách získaného konzervativci. Ti jej mezi jiným kritizují za nedostatečné vyrovnávání životní úrovně mezi severem a jihem.

Premiér na Ukrajině

Stalo se ale neočekávané a premiér se po zmizení objevil v Kyjevě (to muselo být také nějaký čas připravováno) a opozice tvrdí, že se bál kritiky vlastních poslanců a jejího medializování, zatímco Kyjev zajistí jen pozitivní reakce.

Čtěte také

Jan Jůn: Mohla by Británie dostát závazku premiéra bránit Skandinávii v případě ruské agrese?

To vše ovšem ovlivňuje každodenní postoje Britů i vůči podpoře Ukrajiny, prý původu krize, ale Britové zatím odolávají ruské propagandě. Počty volajících po míru na Ukrajině i za cenu odevzdání pětiny ukrajinského území Rusku stoupají totiž pomalu. Statistiky postojů jsou sice méně smutné než v některých zemích jihu Evropy, nejsou ale povzbuzující.

Mnichovské řešení

Podle průzkumu Evropské rady pro mezinárodní vztahy 22 procent Britů už nyní podporuje mír za cenu „mnichovanství“, tedy ukrajinských územních ústupků Rusku, zatímco 21 procent je stále proti takovému míru. Mnozí pak poukazují na skutečnost, že Rusko po každé válce ukradne sousedním zemím kus území – od finské Karelie přes Kurily, Abcházii, Krym až k Donbasu.

Jan Jůn|foto:Vendula Kosíková, Český rozhlas

Potěšitelné ovšem je, že dalších 35 procent Britů argumentuje pro různé elementy obou řešení a mnichovanství tedy zcela nepřevažuje. Zbytek západní Evropy – zejména Itálie, Francie a Německo – podporuje appeasement Ruska v poměru 35 procent ku 22 procentům, zatímco v Polsku je proti mnichovanství 41 procent a jen 16 procent podporuje „sudetské řešení“. Přitom je jasné, že pokud by mnichovanství a Putin zvítězili, budeme na řadě my a zbytek Evropy!

Autor je komentátor Českého rozhlasu