Ještě neskončily prázdniny a litý boj o brexit se prakticky ze dne na den opět naplno rozhořel.
Britská vláda, tedy její ministr pro brexit - takto sám zastánce tvrdého odchodu z EU bez dohody - představil optimisticky první třetinu ze slíbených 84 instrukcí pro občany, firmy a nevládní organizace, co dělat v případě onoho tvrdého odchodu, který si vláda nepřeje. Zbytek instrukcí prý zveřejní do konce září a zažertoval, že i po brexitu budou k dostání oblíbené kontinentální chlebíčky a vojsko opravdu nebude hlídat distribuci potravin.
Vypadá to, že si všichni najednou začínají uvědomovat, jakou katastrofou by byl tvrdý brexit, tedy odchod Británie z Evropské unie bez dohody, jen na bázi úmluv Světové obchodní organizace.
Za neustálého stírání studeného potu z tváře se Dominic Raab, v této roli kozla zahradníkem křečovitě snažil o optimismus a nezdůrazňoval příliš důsledky tvrdého brexitu, přestože si to premiérka Mayová přeje. Zjevně, aby bylo zřejmé, že její Bílá kniha, tedy měkký brexit, by byl nejlepší alternativou a aby unie viděla, že Britové myslí odchod vážně.
Raab tedy musel uvést několik negativních důsledků. Například, že Britové by více platili za používání kreditních karet na dovolených i za evropské zboží, že podniky obchodující s unií by musely vyplňovat složité celní formuláře a najmout na to právníky.
Že vláda nařídila farmaceutickým firmám vytvořit šestitýdenní zásoby, že nové léky by potřebovaly dvojí povolení a že Britové v zahraničí by ztratili přístup k důchodům, investicím a bankovním kontům. Raab též potvrdil nárůst byrokracie, nikoliv její slíbené omezení, neboť vláda na podporu brexitu najala sedm tisíc nových státních úředníků a hledá dalších devět tisíc, takže, světe div se.
Brexitáře projev potěšil, ve stylu „no vidíte, ono by to moc nebolelo“, avšak mnozí politici a podnikatelé, zejména ti menší, tvrdí, že by je tvrdý brexit prostě přinutil zbankrotovat.
Páteční večer návštěvy britské premiérky v Salzburgu byl na pozadí jednání s kancléřem Kurzem a premiérem Babišem rezervován pro představení Mozartovy Kouzelné flétny.
Ve stejný den se ozval ministr financí Philip Hammond s upřesněním analýzy, že tvrdý brexit by znamenal pád hospodářství o 7,7 procenta během patnácti let a zvýšení rozpočtového schodku o 80 miliard liber ročně do roku 2033. Nejpostiženější by byl chemický průmysl, potravinářství, oděvní průmysl, strojírenství, automobilový průmysl a obchodní síť a nejvíce zasaženými oblastmi severovýchod země a Severní Irsko.
Brexitáři a tři z jejich deníků jej za to obvinili ze zrady brexitu. Asi i proto, že dodal, že by bylo nutné i další zadlužení rozpočtů do výše poloviny nákladů na zdravotnictví - jakékoliv úspory by byly vymazány nepřímými dopady na rozpočet po snížení objemu ekonomiky.
Vůdce šedesátky poslaneckých brexitářů Rees-Mogg okamžitě zveřejnil dopis zesměšňující ministrovy argumenty, „neboť je známo, že je proti brexitu a hlasitě opakuje chybná tvrzení“.
Mezitím se bývalý finančník strany UKIP a probrexitové Vote Leave Arron Banks, známý podivnými vztahy s Ruskem, přihlásil do konzervativní strany a vyzval souvěrce ke hromadnému vstupu, aby prý mohli hlasovat při výběru probrexitového vůdce strany a premiéra místo Mayové. Byl sice odmítnut, ale jeho přívrženci se projevují stále hlasitěji a Boris Johnson se prý chystá na sjezd strany s „vůdcovským“ projevem. Chudák premiérka.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
