Jan Jůn: Premiér Johnson vyhlásil „prorogováním“ válku parlamentu

A sice premiérovým středečním ranním oznámením, že přece jen hodlá „prorogovat“, tedy pozastavit parlament, což se běžně děje vždy na konci parlamentní kadence.

Čtěte také

Filip Nerad: Borisi Johnsonovi nejde o dohodu s EU. Chce volební úspěch, který může přinést i divoký brexit

Ostentativně to tedy hodlá provést, aby v novém parlamentním období po zahájení královnou přečtením seznamu chystaných zákonů, mohl parlament začít efektivně pracovat po únavném dvouletém období činnosti. Parlament by měl být prorogován do 14. října a královna by pouhé dva týdny před brexitem zahájila nové parlamentní období

Johnson totiž v otevřeném dopise poslancům hovořil o oné legislativní únavě a prohlásil, že parlament by měl ukázat jednotu a rozhodnost, aby vláda mohla mít možnost do 31. října zajistit novou dohodu s Evropskou unií, avšak dodal hned, že „mezitím bude vláda zodpovědně pokračovat v přípravách na odchod z unie, ať už s dohodou či bez ní“.

Reakce všech opozičních stran i řady Johnsonových vlastních konzervativních poslanců, lordů či bývalých členů vlády, včetně expremiéra Johna Majora, jsou zcela pochopitelně velmi ostré. Nazývající neočekávaný a jen povrchně „legislativní únavou“ zamaskovaný premiérův krok k brexitu bez dohody „nepřípustným, protiústavním, skandálním, útokem na demokracii, či diktátorským“.

Poslední válka krále s parlamentem

Bývalý konzervativní generální prokurátor a odpůrce tvrdého brexitu Dominic Grieve se nechal dokonce slyšet, že „pokud premiér bude na této cestě pokračovat a nezmění názor, existuje šance, že se jeho vláda zhroutí“. Dodal pak, že za této situace nebude moci vyjádřit vládě důvěru a podobně smýšlí ve sněmovně řada jeho kolegů. Dodejme, že vláda tam nyní má většinu jediného hlasu.

Čtěte také

Jan Jůn: Brexit po Biarritzu aneb nemístný optimismus Borise Johnsona

Opoziční strany v úterý sice po schůzce na téma dalšího postupu prohlásily, že zatím nehodlají ohledně snah o zastavení tvrdého brexitu bez dohody jít cestou okamžitého vyslovení nedůvěry vládě a po návratu sněmovny z prázdnin budou tvrdě vyžadovat hlasování o dalším prodloužení lhůty odchodu příslušným zákonem, kterým by se premiér musel řídit.

Vyslovení nedůvěry vládě by mohla opozice učinit i později, ale středeční reakce jejich vůdců znovu naznačují, že i tento krok lze uspíšit. Parlamentu totiž podle chytrého Johnsonova plánu tak zbyde jen několik dní, aby se bránil, neboť i tak měla být jeho práce přerušena mezi 13. zářím a 8. říjnem po dobu každoročních stranických sjezdů, což musejí poslanci normálně schválit, ale takto by byl celkově vyloučen ze hry po celých 23 dní.

Jan Jůn|foto: Radko Kubičko

Podle nepsané britské ústavy musí královna na premiérův návrh parlament na konci kadenčního období rozpustit a poslanci se „prorogování“ nemohou bránit. Odpůrci tvrdého brexitu budou tedy muset urychleně jednat během příštího týdne, aby jej mohli zastavit a vláda tvrdí, že se jim to prostě nepodaří. Někteří experti ovšem tvrdí, že Johnson raději půjde cestou vypsání voleb.

Nyní tedy začne litý boj a připomeňme jen, že posledně válka krále s parlamentem skončila jeho popravou.

Autor je komentátor Českého rozhlasu