Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
První účast na olympijský hrách se datuje k roku 1900. Naši sportovci obsadili druhé a třetí místo
Na starověkých olympijských hrách, jejichž počátek se datuje až čtyři tisíce let před počátek našeho letopočtu, Češi pochopitelně nesoutěžili. Přidali se až v roce 1900.
-
Karlův most. Podle pověsti určil datum i čas položení základního kamene císař Karel IV.
Základní kámen Karlova mostu byl zřejmě položen 9. července 1357. Podle pověsti určil přesné datum a čas po poradě s astrology císař Karel IV.
-
Úžasné životy: Ota Pavel podle Slávky Kopecké
Spisovatel Ota Pavel se zapsal do srdcí mnoha čtenářů a také rozhlasových posluchačů. Jak osobní setkání ovlivnilo spisovatelku Slávku Kopeckou a jaká poučení si odnesla?
-
Největším hradním komplexem je Pražský hrad. Nejstarší stavby v jeho areálu pocházejí z 10. století
Pokud pátráme po největším hradním komplexu u nás, můžeme rovnou zalistovat v Guinessově knize rekordů. Areál, který je největší v Česku, drží totiž i celosvětový primát.
-
Kriminální příběhy můžou vypovídat o společnosti víc než ty politické, říká režisér Jiří Svoboda
Český režisér vypráví o vlivu Dostojevského, různorodosti názorů i o tom, proč by se chtěl podívat do Izraele.
-
Nejimpozantnějším skalním mostem je Pravčická brána. Jeho rozpětí je 26,5 metru
Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře.
-
Antoni Gaudí. Jeho životním dílem se stala katedrála Sagrada Familia
Antoni Gaudí, jeden z nejoriginálnějších architektů, se narodil 25. června roku 1852 v Katalánsku. Jeho životním dílem se stala katedrála Sagrada Familia.
-
Největší ručně vyrobený model Prahy pochází z 19. století a na svědomí ho má Antonín Langweil
O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.
-
Mám rád opravdové sci-fi, ne fantasy – to ani nedovedu číst, natož abych ho psal, říká Ondřej Neff
Český spisovatel sci-fi a novinář vypráví nejen o počátcích internetu, mluví o tom, co obnáší literární práce a že nemá smysl zaobírat se malichernostmi a osobními spory.
-
Nejvýchodnější bod České republiky je Bukovec. Najdete ho ještě o kousek dál než známé Trojmezí
Při cestě k nejvýchodnějšímu bodu republiky logicky zamíříme do Moravskoslezského kraje. Dojdeme do Západních Beskyd, konkrétně do Jablunkovského průsmyku.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »