Jan Fingerland: Turecko bojuje s virem i se sebou
Turecko je země extrémů a platí to i pro jeho koronavirovou patálii.
Každý si může vybrat, jestli je Turecká republika vzorem a zachráncem ostatních, anebo jestli má vládu, která zavlekla sebe i jiné do zbytečně velkého problému.
Čtěte také
Podle toho, co přináší zpravodajství teď už převážně zkrocených tureckých médií, stojí Ankara v čele udatného boje proti virové nákaze. Poskytla prý pomoc desítkám států včetně Itálie, Španělska, Británie, balkánských zemí, dokonce i USA, turecký přístup si prý vyžádal obdiv mnoha zemí.
Zaměstnanci v ochranných oděvech na ulici zdarma rozdávají masky nebo rozvážejí chléb. Recep Tayyip Erdogan prezidentským dekretem také rozhodl, že léčba koronaviru bude ve veřejných nemocnicích kompletně zdarma. Prezident ostatně patřil k řadě jiných optimistů v čele států a vlád, nejdříve popíral přítomnost nákazy, a pak koncem března ohlásil, že Turecko koronavirus překoná během dvou až tří týdnů.
Problém je tu
Ty právě uplynuly, a koronavirová krize v Turecku vrcholí. Počet diagnostikovaných pacientů přesáhl 70 tisíc, mrtvých 1500 a každý den jich přibude více než sto, nakažených denně kolem čtyř tisíc. Roli jistě hrají i faktory jako velké, několikagenerační rodiny a „kontaktní“ kultura komunikace.
Čtěte také
Turecká vláda se zavedením přísných opatření otálela, částečně ze strachu z hospodářských dopadů. Proto zatím žádný z vládních nebo provládních listů nehoroval pro odborníky doporučované alespoň dvoutýdenní omezení společenského a hospodářského života. Zavřené jsou zatím jen školy a univerzity, zakázána jsou velká shromáždění, ale jinak je omezení pohybu dobrovolné.
Mnoho zájemců o tamní dění se nyní ptá, co bude koronavirus a opatření proti němu znamenat pro budoucnost Turecka. Vláda například propustila desítky tisíc vězňů, ale nepolevila v perzekuci oponentů a kritiků včetně novinářů. Sám Erdogan v pondělí mluvil o své naději, že se jeho země zbaví nejen koronaviru, ale i obtížných médií a „politického viru“.
Konec jedné éry
Možná k tomu má důvod, protože epidemie znamená asi zatím největší výzvu jeho pokusu vytvořit režim, který by mu zajistil trvalou vládu. Už během posledních voleb se ukázalo, že od něj odešla část příznivců, začali se proti němu stavět někteří z bývalých spojenců. Turecko vjíždělo do období hospodářských problémů, které by se prohloubily už jen krizí ve světové ekonomice, tedy odpadnutím odběratelů i turistů.
Jenže tamní hospodářství se potýká s problémy vnitřního původu, rostla inflace, nezaměstnanost i zadlužení, a to usvědčovalo Erdoganův projekt, stojící na schopnosti zajistit prosperitu, z vážných slabin. Koronavirus tedy může znamenat utužení Erdoganova systému moci, nebo naopak příslovečný začátek jeho konce.
Až do nedávna Turecko představovalo obdivovaný model v širokém okolí. Turecko má navíc vliv i jiného druhu, jeho vojáci a specialisté jsou rozeseti v řadě zemí širšího regionu včetně Sýrie nebo Libye, na tureckém území se nachází řada uprchlíků, s mnohem omezenějšími možnostmi se nákaze bránit. Evropa, Afrika i Asie tedy hledí na Turecko, ale ne nutně z těch důvodů, které by si prezident Erdogan přál.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
