Jamajka, kousek Afriky v Karibiku
Když je polovina národa v emigraci, je jeho kultura po světě víc známá. To vypovídá mnohé právě o Jamajčanech, kteří jsou známí hlavně díky svým hudebním či sportovním kvalitám.
Jako první přišli na Jamajku mírumilovní Aravakové z Jižní Ameriky. Ti ostrov pojmenovali "Xaymaca", tedy "země dřeva a vody" už někdy okolo roku 650. Španělští dobyvatelé území obsazovali od roku 1509 a vybudovali zde svou kolonii. Různé války a nemoci, které přivlekli s sebou, decimovaly místní indiánské obyvatele, kteří přežili jenom v uzavřených oblastech ve vnitrozemí a dnes jsou známí jako Marooni. V polovině 17. století se po bojích stala Jamajka kolonií britského panovníka. Jeho zástupci, jako kapitán Morgan, donutili Španěly k emigraci do jiných oblastí Karibiku a tak se bílí Britové stali novými plantážníky.
Britové přiváželi černošské otroky z Afriky, jejichž potomci tvoří dodnes, spolu s typicky karibskými mulaty, devět desetin obyvatel. Na místních plantážích se pěstuje především cukrová třtina, ze které se vyrábí známý a kvalitní rum. Ostrov byl původně střediskem pirátů, kteří byli etnicky různorodého původu a přepadávali hlavně španělské lodi s bohatým nákladem. Kolonie se však postupně přeměnila na zemi, těžící především ze zemědělské produkce. Území bylo neustále napadáno skupinami, které osvobozovaly otroky (často své příbuzné) a útočily na latifundisty.
Dnes je základem místní ekonomiky těžba bauxitu, ze kterého se získává hliník a oxid hlinitý. Výraznější by mohla být i turistika, kriminalita na Jamajce je však obrovská a cizinci z ní mají strach. Jamajští černoši (tři čtvrtiny obyvatelstva) odvozují svůj původ hlavně od afrického kmene Akanů, kteří jsou známí jako Coromantee, a Igbů z oblasti dnešní Nigérie. Šestina lidí patří k Afro-Evropanům, jinak známým jako mulati, kteří nejčastěji vznikali mísením s britskými Iry. Indové sem přicházeli už od konce 19. století jako pracovníci plantáží a vystřídali černošské otroky. Číňané se do země dostali jako obchodníci a průmysloví dělníci a spolu s bělochy, Indy a Libanonci tvoří desetinu obyvatel.
Celých 2,5 milionu Jamajčanů žije v zahraničí a je jich vlastně stejně jako obyvatel ostrova. Každý rok odchází přibližně 20 000 lidí do USA, hlavně do měst jako New York, Buffalo nebo Miami. První velké vlny však mířily od 50. let minulého století především do velkých britských měst, kde dnes žijí statisíce potomků Jamajčanů. Na ostrově v Karibiku naopak zase žije 20 000 Jihoameričanů a 7000 občanů USA. Míří tam taky migranti z Kuby, Haiti a Kolumbie, Jamajčané se však nejednou vydávají i směrem opačným.
Velké množství emigrantů v diaspoře taky světu přineslo znalost jamajské kultury. Mezi hlavní vývozní artikl patří totiž hudební styly reggae a ska. Na umění a způsob života ale má obrovský vliv i křesťanství mnoha církví a sekt. Kromě oficiálních je nejznámější rastafariánství, které světu přineslo i značnou oblibu marihuany a módu dredů ve vlasech, které jsou původně projevem víry. Na Jamajce žije i mnoho sportovců, např. sprinter a rekordman Usain Bolt.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
