Jaká byla kuchyně ve službách lidu? Ženy měly vařit rychle i vědecky, aby si mohly užívat socialismu
Komunistický převrat v únoru 1948 se dotkl prakticky všech oblastí života v Československu. Kuchařky, tedy knihy kuchařských receptů, nebyly výjimkou. Právě jim se věnuje literární historička Lenka Pořízková ve své knize Kuchyně ve službách lidu. Vydávání kuchařek v letech 1945 až 1989. Sleduje v ní, jak centrálně řízené hospodářství ovlivnilo obsah, grafickou úpravu nebo materiálovou kvalitu kuchařských knih a jaký vliv mělo uvolňování, nebo naopak utužování režimu.
Také vydávání kuchařských receptů se po roce 1948 dostalo do rukou státu, který je, tak jako všechno, přizpůsobil své ideologii. Kulinářství a gurmánství se stalo věcí staré doby.
Nahradila je příprava pokrmů sloužících primárně k získání energie pro budování nového světa, a to na základě vědeckých poznatků. Všudypřítomná marxisticko-leninská ideologie a její poučky se nevyhnuly ani receptářům.
„K propagaci masa se používaly výroky Bedřicha Engelse z Dialektiky přírody nebo Původu rodiny, zdůrazňující nutnost masité stravy pro rozvoj civilizace. Oblibě se těšily rovněž pasáže líčící bídu proletariátu a jeho výživy,“ líčí Pořízková a pokračuje:
„Typickým dobovým paradoxem bylo i argumentační míchání marxistické literatury a Bible. K dalším rétorickým prostředkům, s nimiž se v úvodech kuchařek, ale i šířeji v dobovém oborovém tisku setkáváme, je kritika buržoazních teorií či neschopnosti/neochoty buržoazních teoretiků řešit otázky výživy.“
Co nejjednodušeji
V kuchařkách, jak upozorňuje Lenka Pořízková, se také odráželo dobové postavení žen. Komunisté sice ženám slibovali osvobození od domácích prací a zřízení kolektivních kuchyní a jídelen, realita ale byla nakonec jiná a ženám starost o domácnost a kuchyni zůstala.
Kuchařky z 50. let jsou tak automaticky adresovány ženám. Jejich tradiční úloha hospodyně však byla přeformulována na strážkyni správného stravování.
Aby mohly stihnout i svědomitě pracovat v zaměstnání, radily jim kuchařské knihy, jak vařit co nejjednodušeji, aby u plotny strávily co nejméně času.
Doba konzumní
Kuchařky 60. let zase reflektovaly technologický pokrok a vznik konzumní společnosti.
„Žena-konzumentka 60. let má především přijmout veškerou technologickou pomoc spojenou s moderním pokrokem tak, aby si plnými doušky užila socialismu. Má se naučit vařit rychle a využívat průmyslově prefabrikované potraviny,“ popisuje autorka a pokračuje:
Čtěte také
„Sociální prestiž jejího údělu je pak uměle živena právě typickým přirovnáváním kuchyně k ‚laboratoři‘ a práce v ní je tak povýšena na činnost přímo ‚vědeckou‘. Nutno podotknout, že některé odborné lékařské úvody kuchařek z této doby interpretaci vaření jako sofistikované intelektuální činnosti v zásadě podporují. Porozumět jim je vskutku obtížný úkol a nabízí se otázka, zda toho byli tehdejší čtenáři schopni,“ píše Pořízková.
V hedonistických 60. letech se začaly objevovat také knihy receptů cizích kuchyní včetně exotických, a to navzdory tomu, že sehnat potřebné suroviny bylo v plánovaném hospodářství velmi obtížné, v některých případech zhola nemožné.
Hobby kuchařky
Normalizační obrat k soukromému životu, kdy se Čechoslováci stáhli do šedé zóny chataření a ke svým koníčkům, dal vzniknout „hobby kuchařkám“ určeným houbařům, rybářům, myslivcům, chalupářům a podobně.
Čtěte také
Časem se proměňovali i autoři kuchařek. K oficiálním výživovým odborníkům už v 60. letech přibyli například šéfkuchaři z předních hotelů nebo populární herci, ale také lidé dalších profesí.
„Mnozí noví autoři byli k psaní kuchařek dovedeni historicko-politickými okolnostmi, zejména se to týkalo období normalizace. Tak kupříkladu Vladimír Miltner, autor Indické kuchyně, byl vynikající indolog a překladatel, ale po roce 1968 se musel živit jako kuchař, neboť byl z politických důvodů propuštěn z Orientálního ústavu,“ uvádí jeden příklad autorka a pokračuje:
„Petr Hořejší, pozdější autor Toulek českou minulostí, vydal v roce 1979 pod pseudonymem Petr Hora provokativní kuchařku Péťa Vařič sestavenou ze svých příspěvků do Mladého světa v době, kdy se živil jako čerpač a měřič vodních zdrojů. Autora Muže v zástěře z roku 1969 Achilla Gregora dovedla k napsání kuchařky profese novináře a humoristy.“
Více si poslechněte v dalším vydání pořadu Ex libris, který pro vás připravila Veronika Kindlová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.