Jaká bude pohornická krajina Karvinska v budoucnu? Směr určuje i projekt Poho2030

Ještě v osmdesátých letech jste se mohli na Karvinsku pohybovat ve zbytcích někdejších měst, chátrající a nakloněné budovy obklopené „měsíční krajinou“ odkališť a uhelných hald již v ničem nepřipomínaly někdejší eleganci a malebnost starých hornických měst. Dnes je oblast mezi Orlovou, Karvinou a Havířovem nazývána pohornickou krajinou. Rozsáhlé území, které po letech rekultivací čeká na své nové využití.

Pane Birklene, co je to vlastně POHO a jaké má záměry v této oblasti?

POHO je program, je to snaha připravit takový soubor činností a aktivit, které by měly postupně iniciovat přeměnu toho území, které bylo v minulosti nejvíce na Karvinsku zasaženo hlubinnou těžbou černého uhlí.

Proč je nutné s tou krajinou nějak dále nakládat a nenechat ji prostě volně?

Dnes je to velmi zelené území. Kdykoliv tam s kýmkoliv přijedeme, nevěří, že je to území zničené těžbou, protože ta příroda si skutečně spoustu těch míst bere zpátky a těžba, jak víme, v tom území pomalu končí. A to území je mnohovrstevné. To znamená, že přestože nevidíme, co se v něm odehrávalo, neznamená, že tam není řada míst, která potřebují nějakou obnovu. Je tam spousta míst s potenciálem pro vybudování průmyslových zón.

Ale zároveň je to území velmi bohaté na historii, což se neví, protože za tu dobu 200 let těžby uhlí byl ten příběh velmi dynamický. Zmizela města, zmizely příběhy, které se tam odehrávaly a zmizela i ta historie těch míst a ta paměť krajiny stále ty stopy nese a některé z nich jsou velmi zajímavé i z toho historického hlediska i kulturního a stojí za to je zachovat a připomínat.

Pojďme si tedy některé záměry projektu představit.

Když to vezmu postupně, jak probíhala revoluce celého toho programu, tak na začátku bylo to podstatné stanovit si vizi a shodnout se na ni s místními, což si myslím, že se podařilo nastavit. Směry rozvoje, které jsou nějakým způsobem vyvážené, odpovídají poptávce toho území. Takže kromě toho přinést do toho území nějaký potenciál nového rozvoje, budoucího využití toho území, tak samozřejmě neopomenout tu složku přírodní, která se tam vyvinula, je skutečně unikátní. Řada z těch míst je přírodně natolik cenných, že se o nich píšou články a navštěvují je odborníci. Ale je to podobné i s tou s tou historií toho území.

Moderátor pořadu K věci ČRo Ostrava Vladimír Šmehlík (vpravo) a jeho host Petr Birklen, manažer projektu Poho2030|foto:František Tichý, Český rozhlas

My jsme si z těch oblastí vybrali vždycky nějakou ikonickou nebo podstatnou nosnou část. Takže za tu kulturně historickou část jsme si vybrali přeměnu dolů Gabriela, vytvoření návštěvnického centra celé té pohornické oblasti, která by obsahovala i expozici historie staré Karviné. Čili je to připomínka historie života té hornické komunity.

Potom je to projekt, který je na Dole Lazy a který by měl směřovat k přeměně celého toho území na budoucí ekonomickou zónu. Takže zde vzniknou příležitosti pro budoucí investory a jejich projekty. Primárně hovoříme o nějakém druhu průmyslu a potom se věnujeme propojení, protože to území je v neprostupné džungli. V plánu je cyklo propojení, což obnáší asi 30 km cyklostezek.

A potom je to tramvajové propojení, což je taková novinka. Je to vlastně taková reminiscence nebo navázáni na historické tramvajové propojení, které zaniklo někdy v 60. letech minulého století a propojovalo Ostravu a Karvinou. Pomohlo by i vyřešení moderního trendu udržitelné mobility.

Čtěte také

Tramvajová trať mezi Ostravou a Karvinou by mohla být za deset let

Pojďme se podívat na současnou infrastrukturu, která tam je. Pohornickou krajinu protínají tři velkokapacitní komunikace, především silnice I/59, která vede z Ostravy přes Orlovou do Karviné. Přesto, když se v té krajině chcete vlastně pohybovat i autem, tak většina místních komunikací je nepřístupná. Výhledově plánujete tedy více zpřístupnit tu krajinu nebo zprovoznit i ty původní silnice, které tam byly?

Máme zpracovaný jakýsi generel možností zpřístupnění. Takže je to síť cyklostezek, které propojují lokální cíle. Zpracovali jsme i síť pěších stezek, která má naučný charakter. Všechno máme nějakým způsobem zmapováno a už tam ale nastupují trošku jiné mechanismy. My to know-how, jakým způsobem by k tomu šlo přistoupit, poskytujeme dále do toho území místním komunitám, městům, obcím, spolkům a snažíme se to propagovat tak, aby to bylo zajímavé a vstřebatelné a taky se snažíme pro to vytvářet i nějaký prostor ve finančních nástrojích. To se podařilo, protože vznikl operační program spravedlivá transformace pro uhelné regiony a část těch peněz je zacílena na tyto menší projekty, takže obce, města, spolky mají možnost si o tyto peníze požádat a realizovat i tyto projekty.

Nezastírám, že problematické je často řešení majetkoprávních vztahů, čili dohoda s těmi vlastníky, protože ta je v tom území specifická, zase dána historicky těžbou.

Jak se daří spolupráci s městy a obcemi a jak se daří spolupracovat s místními obyvateli? Jak se daří dostávat kulturu a další akce do oblasti? Budou další festivaly? A počítá se i s vyznačením turistických tras Klubem českých turistů? I o tom byla řeč v pořadu K věci Českého rozhlasu Ostrava s manažerem projektu Poho2030 Petrem Birklenem.