Bakalovy pozemky jsou nedopovídanou kapitolou po privatizaci OKD, říká redaktor serveru iROZHLAS.cz

Tomáši, proč jste se začal zajímat o Asental? O tom, že je majitelem tzv. hornických pozemku bývalé OKD, se přece všeobecně ví.

My si právě nemyslíme úplně, že se skutečnost, že Asental je majitelem pozemků po bývalém OKD, všeobecně ví. A je to vlastně vůbec jeden z důvodů, proč jsme se o toto téma s kolegyní Klárou Filipovou a datařským týmem Českého rozhlasu začali hlouběji zajímat. My si myslíme, že tady byla zkrátka nedopovídaná kapitola po privatizaci OKD, kdy se mluvilo hodně o celkové cifře, za jako bylo OKD prodáno a za jakých okolností bylo prodáno. A jak se později dostalo do rukou miliardáře Zdeňka Bakaly. Mluvilo se hodně o tzv. hornických bytech a také média informovala hodně o soudních sporech, které se k privatizaci OKD váží.

Ale co se prakticky neřešilo a co nám chybělo v tady této debatě, byla právě otázka těch bývalých hornických pozemků – co se s nimi stalo, kolik jich je, na jakých jsou místech a co to vlastně pro oblast Karvinska a Ostravska, pro jejich obce znamená. A na tyto otázky jsme si chtěli zkrátka odpovědět a podívat se na to všechno více do hloubky. Proto jsme se začali probírat veřejnými rejstříky, zjišťovat, které firmy vlastně do skupiny Asental Group spadají a které jsou na ní následně navázané jako jejich dceřiné firmy či dceřinky těchto dceřiných společností a pomocí mapy jsme si pak vygenerovali, jaký ten rozsah pozemků Asentalu ve skutečnosti je a kde je můžeme najít.

Letecký snímek Horní Suché. Pozemek je v katastru popisovaný jako „ostatní plocha“. V okolí jsou rodinné domky se zahradami.|foto:Jan Cibulka, ČÚZK, CC BY 4.0

Vaše články rozebíraly problémy v Havířově, naopak o něco lepší zkušenosti v Karviné. Jak to tedy v případě těchto dvou největších měst východní části kraje vypadá?

Tak pojďme nejprve k tomu Havířovu, který je vlastně druhým největším městem v Moravskoslezském kraji. Jeho vedení tam s Asentalem vede spor kvůli pozemkům okolo bývalého dolu Dukla, kde město plánovalo vznik průmyslové zóny. Většinu pozemků v oblasti vlastní právě Asental, který se před asi 10 lety s městem domluvil na společném postupu při rozvoji této lokality. Jenže na místě doteď vznikla jen jedna firma na zdravotnické sety, další investoři se do oblasti příliš nehrnou právě i kvůli složitým vlastnickým vztahům, které tam panují.

Uvedu příklad z konce září, kdy se na havířovském zastupitelstvu oznamoval neúspěch prodeje jediného městského pozemku v této oblasti s dvěma předdomluvenými investory. A to právě kvůli úzkému pruhu pozemku, který vlastní Asental a který odděluje městskou parcelu od komunikace. A na tento úzký pruh pozemku uplatnila firma předkupní právo a z toho prodeje sešlo.

Čtěte také

iROZHLAS

Tady je Bakalovo: miliardář drží na Karvinsku tisíce pozemků, brzdí to rozvoj některých obcí

To ale není jediný spor, který Havířov s firmou vede. Další se týká oblasti tzv. Sušanských rybníků, kterou by chtěl Havířov odkoupit, celou ji zrekultivovat a postavit okolo ní cyklostezku. Jednání ale ztroskotala na ceně pozemků, kde se zase firma není schopná s městem domluvit. Mají svoje posudky na ty pozemky a neumějí se domluvit na té ceně.

Ale kdybychom měli uvést ten pozitivnější příklad, tak jako bezproblémovou hodnotí spolupráce s firmou právě starostka Rychvaldu a také město Karviná. A tam vlastní Asental pětinu veškerých pozemků. Ale podle náměstka primátora Lukáše Rašíka ze sociální demokracie se dá s firmou o cenách vyjednávat, což dokazují třeba jednání o odkupu pozemku okolo tzv. Karvinského moře, které má město zájem rozvíjet a vybudovat tam zázemí. Jednání hodnotí Rašík jako bezproblémová a věří, že se tedy koupě těchto pozemků od Asentalu podaří do konce roku 2024.

Asental tam také přispívá do karet ven karvinského fotbalu, jehož je partnerem a v klubu se angažuje i primátor města Jan Wolf, který je podle veřejných rejstříků jeho skutečným majitelem a konečným uživatelem výhod. Takže i tady může být určitý odraz těch vztahů mezi vedením města a firmy.

Čtěte také

iROZHLAS

Moře, fotbal a kaplička. Karviná sází na dobré vztahy s firmou, která ve městě vlastní pětinu pozemků

Docela zajímavým tématem zcela určitě bude rozvoj pohornické krajiny. Teď se vlastně chystají projekty v rámci projektu POHO 2030, které mají oblast revitalizovat a dát funkci té poddolované a poničené krajině mezi městy Orlová, Havířov a Karviná. A podstatnou část pozemků tam právě vlastní Asental. Jaký může mít tedy Asental vliv nebo podíl na tom rozvoji té dotčené krajiny?

Tak podíl může mít určitě velký ve chvíli, kdy se jedná o jeho pozemky a na těch pozemcích má stát vlastně ten rozvojový, ten strategický projekt. Podle informací náměstka hejtmana Jakuba Unucky z ODS, který se na tvorbě některých těchto záměrů, o kterých jste mluvil, vlastně podílel, probíhají mezi krajem a Asentalem v tomto ohledu věcná jednání. On uváděl konkrétní příklad odkup pozemků okolo bývalého dolu Gabriela, který stojí vlastně nedaleko slavného šikmého kostela a který má sloužit jako jakási vstupní brána do tzv. pohornické krajiny. Tam se povedlo kraji vyjednat údajně velmi dobrou cenu za pozemky 45 korun za m čtvereční, což si poměrně náměstek Unucka pochvaloval.

Abychom ale opět uvedli i druhou stranu mince ze strany Asentalu – to, že vyjde kraji vstříc, není žádná charita a prakticky není z jeho strany důvod těmto projektům bránit, pakliže nemá s konkrétním pozemkem nějaký aktuální lepší záměr. Bývalé hornické pozemky jsou totiž často poddolované. Je třeba zvažovat, jaké stavby je na nich možné provádět, a tím, že na nich vznikne nějaký strategický projekt, který je zajímavý a táhne do oblasti návštěvníky či investory, tak tím se zhodnocují podle oslovených odborníků okolní pozemky. A to pro firmu smysl má. Podle Unucky je to tzv. win-win situace, kdy kraj má pozemky za výhodnější cenu a Asental zase vidinou zhodnocení svých okolních pozemků a příslib nějakých budoucích investic.

Jaké jsou další zkušenosti obcí a jak na téma reaguje přímo společnost Asental? I to uslyšíte v rozhovoru s Tomášem Pikou v pořadu K věci.