Jak zemřela krásná Egypťanka? Výzkum moravskotřebovské mumie pokračuje
Známe její jméno a místo kde žila. Díky počítačové tomografii si ale můžeme udělat představu i o tom, jak kdysi tato žena vypadala a co ji trápilo.
Mumie princezny Hereret se do Moravské Třebové dostala už před více než sto lety, a to díky mecenáši tamního muzea Ludwigu Holzmaisterovi. Vzácnou staroegyptskou památku koupil na začátku 20. století přímo v Egyptě. Dnes má Hereret vlastní Muzeum princezny, speciální expozici v historické budově moravskotřebovského muzea. Díky vizualizaci se tam ocitnete, společně s Hereret, uprostřed staroegyptského chrámu.
Dominantou expozice egyptských památek je speciální vitrína, v níž je mumie Egypťanky uložena. Viditelná jsou pouze chodidla, protože mumii chrání původní a dodnes velmi zachovalý obal, tzv. kartonáž. Mumie, která patří mezi nejkrásnější staroegyptské památky v Česku, byla uložena ještě ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva. Ty zdobí půvabné portréty.
Byla Hereret skutečně princezna?
Mumie ženy byla nalezena v oblasti města Lahún, v archeologické lokalitě na jihovýchodním okraji fajjúmské oázy, asi osmdesát kilometrů pod Káhirou. „V době, kdy tam Hereret žila, to pro Egypt byla velmi důležitá oblast. Hereret se narodila v období 22. dynastie, která panovala v letech 945 - 715 př. Kr.,“ dodává ředitel Muzea Moravská Třebová Robert Jordán.
„Z výzdoby rakví nemůžeme určit konkrétní identitu ženy, kterou označujeme, na základě jednoho z nápisů, jako Hereret,“ vysvětluje Robert Jordán. „Každopádně určitě šlo o osobu vyššího postavení, jak lze usoudit podle způsobu pohřbení. Po antropologické stránce, Hereret byla ženou spíše středoevropského typu, která měla blízko k Evropanům. Její lebka je ale na rozdíl od naší populace víc protáhlá a užší,“ doplňuje ředitel muzea.
Co prozradily zuby
Mumii princezny Hereret během jejího „posmrtného“ života vědci zkoumali dvakrát. V sedmdesátých letech prošla standardním radiografickým vyšetřením. Už tehdy odborníci zjistili, přestože kosterní pozůstatky jsou velmi poškozené, že jde o ženu, která zemřela mezi 20. a 30. rokem svého života.
V roce 2009 byla mumie podrobena výzkumu pomocí počítačového tomografu v pražském diagnostickém centru Mediscan. V počítačovém prostředí specialisté vytvořili trojrozměrné virtuální modely. Na antropologickou fázi potom navázala rekonstrukce obličeje. Princezna Hereret je vůbec první staroegyptskou mumií v Česku, u které odborníci provedli 3D vizualizaci.
„Podle dosavadních výzkumů to byla asi 170 cm vysoká, štíhlá žena. Jestli měla děti nebo ne, to zatím nevíme. Jde totiž o dlouhodobý výzkum, který se týká dalších devíti egyptských mumií v Česku. Zatím nemáme k dispozici všechny analýzy a závěry odborníků,“ vysvětluje Robert Jordán. „Víme ale, že Hereret pravděpodobně často trpěla bolestmi zubů, protože vědci odhalili nestejnoměrně opotřebovaný chrup. Pravděpodobně si tak žena šetřila pravou polovinu chrupu a kousala hlavně na levé straně."
V lebce a v nosní dutině mumie je patrná destrukce. Ta ale souvisí i s obvyklým postupem mumifikace těla. Jde o cestu, kudy staroegyptští balzamovači odstraňovali měkké tkáně. Kostra mumie je poškozená. Odborníci došli k závěru, že k destrukci kostry došlo pravděpodobně už v době, kdy byla mumie objevena. Vykradači hrobů totiž často, ve snaze najít cenné pohřební předměty, bandáže mumií nemilosrdně roztrhali.
Krásná a jedinečná H-R-R-T
V Česku se nachází devatenáct staroegyptských mumií, většina ve sbírkách Národního muzea (Náprstkova a Přírodovědeckého muzea), mimo Prahu pak na hradě Buchlov a na zámku Kynžvart. Moravskotřebovská mumie se od všech ostatních odlišuje tím, že je uložena ještě do tzv. kartonážového krunýře. Jednalo se o vrstvy textilií a papyru, které byly vzájemně slepené štukovací omítkou a dalšími pojivy.
Vnější povrch krunýře pokrývala silnější štuková vrstva, na kterou se nanášela barevná výzdoba. Na krunýři Hereret převládá zeleno-modrá, červená a černá barva. Horní část kartonáže je tvarovaná do podoby paruky, obličej byl vyřezaný ze dřeva a do obalu byl vsazen. Hieroglyfy na obalu jsou velmi stylizované, přesto lze vyčíst obětní formule a nápis u špičky nohou se skupinami hláskových znaků h-r-r-t, tedy Hereret.
Cestovatel a mecenáš Ludwig Holzmaister
Ludwig Holzmaister muzeu věnoval unikátní sbírku mimoevropského umění. Ta dnes čítá na 528 inventárních čísel. Vůbec největší soubor pochází z Indie, výjimečná je samozřejmě právě staroegyptská kolekce a také soubor japonského umění.
Ludwig Holzmaister se narodil 31. července 1849 jako třetí syn moravskotřebovského obchodníka. Rodina ale z Moravské Třebové v roce 1857 odešla do Rakouska. O pár let později odjíždí Ludwig do USA za svým strýcem a stává se společníkem v jeho firmě, zabývá se hlavně dovozem kožených rukavic. Když si založí svoji vlastní firmu a vydělá peníze, plánuje se svou druhou ženou cestu okolo světa.
V roce 1902 Ludwig Holzmaister navštívil Moravskou Třebovou a místnímu muzejnímu spolku slíbil, že bude posílat zajímavé předměty ze svých cest. Jako první přišla zásilka z Japonska. Ludwig Holzmaister navštěvuje Austrálii, Tasmánii a Nový Zéland, Barmu a Indii. Cestuje do Káhiry a Súdánu. Do severní Afriky se manželé Holzmaisterovi vrátili ještě na přelomu roku 1911 a 1912, právě tehdy zakoupili i egyptskou mumii. Ludwig Holzmeister nechal v Moravské Třebové postavit nové muzeum, díky jeho finančním prostředkům vznikalo v letech 1904 - 1906.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
