Jak zachránit vymírající druhy? Receptem můžou být klokani ze zkumavky

Podle serveru Asahi Shimbun objev oznámila společnost Kao společně s výzkumným institutem Riken. Vědci se dříve domnívali, že tento hmyz používá svůj čich pro CO2, vydechovaný lidskými bytostmi, pouze k detekci lidí na dálku, a že se po přiblížení přepne na vizuální podněty.

Výzkum publikovaný v časopise Scientific Reports ale tyto představy o chování komáru zpochybňuje. Podle nových experimentů přetrvávající vystavení oxidu uhličitému zostřuje jejich zrak i čich, a to i poté, co komáři člověka uvidí. Komáři měli větší tendenci sledovat pruhované vzory připomínající lidské postavy. Také se přibližovali k páchnoucím ponožkám. Vůni bylin se ale tento hmyz vyhýbal.

Firma Kao prodává repelenty po jihovýchodní Asii. V oblasti se vyskytuje horečka dengue, kterou přenášejí právě některé druhy komárů. Společnost tak doufá, že objev pomůže najít inovativní řešení v oblasti ochrany proti tomuto hmyzu. „Tato studie otevírá nové možnosti pro vývoj nových repelentních materiálů proti komárům. Budeme pokračovat v našem výzkumu, abychom pomohli snížit zdravotní rizika způsobená nemocemi přenášenými tímto hmyzem,“ uvedla výzkumnice Aja Nanba z laboratoře společnosti.

Jezero má rozlohu 656 kilometrů čtverečních. Místní vodu využívají k zavlažování krajiny nebo jako zdroj pitné vody. Důležité je ale také pro rybolov. Ten ale téměř ustal. „To jezero je mrtvé. Nedá se k tomu víc říct. Nechť celé Turecko truchlí,“ řekl deníku Hürriyet vedoucí tamního rybářského družstva Hasan Kurt. Proměnu jezera v pastviny a bažiny považuje Kurt za katastrofu.

Hürriyet píše, že odborníci i místní z vysoušení jezera viní klimatické změny, ale také další faktory. Mezi nimi například nekontrolované zavlažování polí zemědělci a přehrady na přítocích jezera, které narušily přirozený přítok vody. Kurt dodává, že nejsou proti budování přehrad. Neměly by ale podle něj ničit to, co funguje. Jako problém uvádějí také neochotu zemědělců využívat moderní technologie, které vodu šetří.

Obyvatelé tak naléhají na vládu, aby podpořila výstavbu projektu, který má přivést vodu do jezera z řeky Akçay. Ta je od Beyşehiru vzdálená 36 kilometrů. „Pokud se voda z Akçay přivede sem na základě komplexního plánu a se souhlasem parlamentu, jezero by se mohlo zachránit,“ řekl Kurt s tím, že se nejedná jen o problém tamních obyvatel, ale celého Turecka.

„Nezletilý mohl jednat pod vlivem hněvu a frustrace, vzhledem k jeho špatným školním výsledkům a zjevné nejistotě jeho sociálních vztahů,“ uvedla podle serveru Euronews ve svém prohlášení národní kriminální policie. Policisté taky nevyloučili, že chlapec čin spáchal na popud nějaké skupiny.

Teenager podle úřadů jezdil do lesních oblastí na skútru. Tam pak zapaloval zápalky. Ohně zničily několik hektarů lesů a vyvolaly obavy u místních. Právě opakovaný výskyt požárů vedl k policejnímu vyšetřování.

Euronews píše, že případem mladíka se teď bude zabývat soud pro rodinné a mladistvé záležitosti. Server dodává, že Portugalští policisté do 20. srpna zatkli 52 lidí podezřelých ze žhářství.

Státy Evropské unie letos zažívají nejhorší lesní požáry od roku 2006, kdy se záznamy začaly vést. BBC uvádí, že v letošním roce shořel rekordní milion hektarů půdy. Více než dvě třetiny z toho pak jen na území Portugalska a Španělska. Experti také varují, že častější a závažnější požáry v celé Evropě budou pravděpodobně pokračovat i v budoucnosti.

Skutečných fotografií přímo z nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim se dochovalo jen několik. V posledních měsících se však na Facebooku začaly objevovat falešné obrázky vytvořené umělou inteligencí, které se vydávají za autentické. Například vězně hrajícího na housle nebo milenecký pár u táborového plotu. Tyto příspěvky přitom získávají desítky tisíc lajků a sdílení.

„Máme tu někoho, kdo si tyto příběhy vymýšlí… jako by šlo o podivnou hru na sociálních sítích,“ uvedl Pawel Sawicki, mluvčí památníku Osvětim v Polsku. „Ale tohle není hra. Je to skutečný svět, skutečné utrpení a skuteční lidé, které chceme a musíme připomínat.“

BBC vysledovala, že obrázky vedou k účtům provozovaných tvůrci z Pákistánu. Jeden účet s názvem Abdul Mughees se chlubil screenshoty s výdělky 20 000 dolarů z podobných schémat. Další příspěvek ukazoval, že během čtyř měsíců nasbíral přes 1,2 miliardy zhlédnutí. BBC se tyto částky nepodařilo nezávisle ověřit.

Na jeho profilu se objevily i fotografie „údajných“ obětí holokaustu vytvořené AI, doplněné smyšlenými příběhy, třeba o dítěti ukrytém pod podlahou či novorozenci položeném na železniční koleje před táborem. Analýza BBC ukazuje, že tento účet a desítky podobných zveřejňují téměř výhradně takzvaný „AI slop“ – nekvalitní hromadně generovaný obsah.

BBC také zjistila, že mezi tvůrci kolují instruktážní videa s návody, jak generovat nekonečné množství falešných historických obrázků a textů pomocí AI. V jednom případě chatbot sám navrhl holokaust jako vhodné téma pro tvorbu obsahu.

Meta po dotazech BBC několik takových profilů a skupin odstranila, včetně těch, na které v červnu upozornil památník Osvětim, autoři ale zároveň přímo neporušují pravidla společnosti Meta.

Mezinárodní výzkum vedený vědci z Telavivské univerzity a francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) přináší první vědecký důkaz o tom, že neandertálci a homo sapiens v zemi Izrael nejen žili bok po boku, ale také se poprvé křížili. Informuje o tom server CNN.

Fosilie, stará přibližně 140 000 let, představuje nejstarší známý lidský pozůstatek na světě, který nese znaky obou skupin, jež byly až donedávna považovány za dva samostatné druhy. Studii vedli profesor Israel Hershkovitz z Lékařské a zdravotnické fakulty Telavivské univerzity a Anne Dambricourt-Malassé z CNRS. Výsledky historického objevu byly publikovány v časopise L’Anthropologie.

„Genetické studie posledního desetiletí ukázaly, že si tyto dvě skupiny vyměňovaly geny,“ vysvětluje profesor Hershkovitz. „Dokonce i dnes, 40 000 let po vymizení posledních neandertálců, nese naše DNA 2–6 % jejich původu. Jenže k těmto výměnám došlo mnohem později, zhruba před 60 000 až 40 000 lety. V tomto případě ale zkoumáme fosilii starou 140 000 let. Naše studie ukazuje, že dětská lebka, která se celkovým tvarem podobá homo sapiens, zejména klenbou lebky kolem mozku, má zároveň cévní systém, dolní čelist i strukturu vnitřního ucha typickou pro neandertálce.“

Vědci k těmto závěrům dospěli po sérii pokročilých testů. Nejprve naskenovali lebku a čelist pomocí mikro-CT technologie na Antropologickém institutu rodiny Shmunis při Telavivské univerzitě a vytvořili přesný trojrozměrný model. Ten jim umožnil provést detailní morfologickou analýzu anatomických struktur — včetně těch neviditelných pouhým okem, jako je vnitřní ucho — a porovnat je s různými populacemi homininů. 

Takzvaná atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) je klíčovou součástí světového klimatu. Přenáší teplou vodu z tropů k Evropě a do Arktidy, kde se ochlazuje, klesá do hlubin a vytváří zpětný proud. Vlivem klimatické krize je však tento systém nejslabší za posledních 1 600 let. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Dosavadní klimatické modely předpokládaly, že k úplnému kolapsu do roku 2100 nejspíš nedojde. Nový výzkum ale simuloval vývoj až do let 2300 a 2500. Z výsledků vyplývá, že bod zlomu, po kterém se kolaps stává nevyhnutelným, může nastat už během několika příštích desetiletí – samotné zhroucení by pak následovalo za 50 až 100 let.

Vědci opakovaně zdůrazňují, že kolaps AMOC by měl být „za každou cenu“ odvrácen. Takový scénář by totiž posunul pás tropických dešťů, na němž závisí životy milionů lidí. Zároveň by způsobil v západní Evropě kruté zimy a suchá léta a zvedl hladinu oceánů o dalších 50 centimetrů.

„Výsledky jsou skutečně šokující,“ řekl profesor Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu. „Ještě nedávno jsem tvrdil, že šance na kolaps je nižší než 10 %. Nyní to vypadá, že i při dodržení Pařížské dohody je pravděpodobnost kolem 25 %.“ Podle něj je navíc možné, že k bodu zlomu dojde už za 10 až 20 let, což je důvod, proč je nutné co nejrychleji omezit emise.

Studie zveřejněná v časopise Environmental Research Letters upozorňuje, že problém umocňuje tzv. zpětnovazební mechanismus. Teplejší arktické vody klesají pomaleji, více srážek ředí slanou mořskou vodu a snižují její hustotu, což proudění dále zpomaluje – čímž se rozjíždí začarovaný kruh.

Podle Rahmstorfa může být situace ještě horší, než ukazují modely, protože ty nezahrnují vliv obrovského množství sladké vody z tajícího grónského ledovce.

Hlídka muže zastavila poté, co na zem odhodil nedopalek cigarety. Podle serveru Korea Times se snažil utéct a nastoupit do taxíku. Následně podezřelý odmítl předložit doklad totožnosti a policistům nabízel peníze. Při dalším výslechu pak vyšetřovatelé zjistili, že je na muže vydaný zatykač, a to kvůli deseti obviněním včetně podvodu s kryptoměnami a napadení.

Server Korea JoongAng Daily píše, že muž měl v letech 2018 až 2019 podvést asi 1300 lidí o zhruba 17,7 miliardy wonů, v přepočtu přes čtvrt miliardy korun. Od té doby se před policií skrýval.

Už v loňském roce jihokorejská policie zatkla více než 200 osob za údajnou krádež 240 milionů amerických dolarů (asi 5 miliard korun). BBC dodává, že případ je považován za největší podvod v oblasti investic do kryptoměn v historii země.

Server televize CNN uvádí, že Francouzi v 90. letech 19. století dobyli království etnické skupiny Sakalavovů na západě Madagaskaru. Obyvatele následně začlenila do nové kolonie. Jedna z lebek podle ministerstva patřila pravděpodobně králi Toreovi, kterého popravili francouzští vojáci. Dvě zbylé lebky jsou generálů, kteří po boku krále bojovali.

„Vítám návrat těchto tří lebek, včetně lebky krále Toera z kmene Sakalava, jehož původ sdílí téměř třetina madagaskarské populace,“ řekl CNN Fetra Rakotondrasoava z madagaskarského ministerstva kultury. Ostatky teď ministerstvo pohřbí v regionu Menabe na západě ostrova.

„Tyto lebky se dostaly do národních sbírek za okolností, které jasně porušovaly lidskou důstojnost, a v kontextu koloniálního násilí,“ uvedla francouzská ministryně kultury Rachida Datiová. Server francouzského rádia Radio France Internationale dodává, že Francie k restituci použila zákon z roku 2023, který umožňuje navrácení lidských ostatků a artefaktů. Země se tak snaží vyrovnat se svou koloniální minulostí.

CNN připomíná, že podobná snaha o restituce probíhá v poslední době také ve Spojeném království. Letos v březnu zveřejnili někteří zákonodárci a aktivisté zprávu, která vyzývá k ukončení vystavování lidských ostatků v muzeích a jejich prodeje v aukčních síních.

Potíže by mohly nastat u lidí, kteří mají s alkoholem problémy. Agentura AP píše, že nealkoholické nápoje jsou těm alkoholickým velmi podobné. Je tak možné, že alternativy vyvolají touhu po plnohodnotném alkoholu. Experti se shodli, že takové nápoje by měli pít jen ti lidé, kteří mají závislost už delší dobu pod kontrolou.

Tvrzení agentuře AP potvrdila i sedmadvacetiletá Američanka Logan Denzerová, která se svými přáteli abstinuje už několik let. „Byli jsme proti tomu, protože jsme si říkali: No, chutná to jako pivo a my jsme už rok střízliví, takže si tu chuť budeme spojovat se skutečným alkoholem,“ uvedla Denzerová.

Dalším problémem může být taky vysoký obsah cukru. Například takzvané mocktaily, tedy koktejly bez alkoholu, jsou často připravované ze sirupů, které obsahují velké množství přidaných sladidel. Psychiatr a odborník na závislosti Joseph Lee z organizace Hazelden Betty Ford Foundation dodává, že zvyšující se nabídka nealkoholických alternativ je i tak z hlediska zdraví pozitivním vývojem.