Jak to vidí (CESTOVATELSKÉ) ... NIZOZEMSKO - 2.8.

2. srpen 2010

Pondělní cestovatelské Jak to vidí nás zavedlo do Nizozemska, a to s Milošem VAJNEREM. Po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí, zde najdete needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.(Pozn. Po dobu letních měsíců, tedy od července do srpna 2010, s pořadem cestujeme, a to do všech koutů naší Země. Pořady najdete s titulkem Jak to vidí ... (CESTOVATELSKÉ).)


Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes nebudeme rozhodně cestovat až tak daleko, zůstaneme v Evropě. Budeme mluvit o zemi, kde můj dnešní host inženýr Miloš Vajner žil 10 let. Já vás tady vítám, pěkný den přeji.
Miloš VAJNER
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejdřív ovšem tu zemi společně musíme představit. Musíme ji nějak pojmenovat. Označuje se někdy za Holandsko, jindy za Nizozemí, někdy taky za Nizozemsko. Jaký je vlastně ten správný název?
Miloš VAJNER
--------------------
No, v každým případě to není Holandsko, protože Holandsko je pouze jedna provincie tak, jako kdybychom třeba my říkali Čechy nebo Morava.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak se domluvíme na Nizozemí?
Miloš VAJNER
--------------------
Bude lepší.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak tedy Nizozemí. Když se řekne Nizozemí, tak si vybavíme dřeváky, tulipány, vodní kanály, okna bez záclon, sýry. Jaká je ta vaše bezprostřední vzpomínka na Holandsko, tedy na Nizozemí, už jsem se znovu vrátila k tomu špatnému názvu?
Miloš VAJNER
--------------------
Bezprostřední vzpomínka - rovina, krávy, mlíko, jo, prostě já jsem žil ve Frísku, takže to Frísko je úplně nej, nej, takový to nejnižší, nejrovnější a zakanálovaný.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, nejrovnější... Tam v podstatě v Nizozemí nejvyšší bod to je místo, což je 321 metrů nad mořem. Jak toho místa v Nizozemí využívají?
Miloš VAJNER
--------------------
Tak to je v Limburgu, to je dole, to je už na hranicích jako při Německu směrem k Belgii a Lucembursku. Využívají v podstatě nijak zvláštně. Holandsko je taková země hodně zvláštní, nebo Holandsko, vidíte, já jsem řekl, že budeme říkat Nizozemí. Oni vlastně byli strašně chudí a oni jsou tak zhruba jako Čechy, to není velikánská země. No, a oni dneska si svoji zemi zhruba o polovinu zvětšili tím, že vyhnali vlastně tu vodu ven, když byl odliv, tak postupně stavěli hráze. A dneska zase přepočtu obráceně, mají nějakých 30, 40 % země, která je pod hladinou moře, a proto se vlastně říká Nizozemí. Ona je níž než hladina moře.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je čas prázdnin, dovolených, kam vlastně Nizozemci cestují? Jsou to patrioti, že cestují tedy po své zemi, anebo míří právě do hor, aby se nabažili těch větších výšek?
Miloš VAJNER
--------------------
Tak patrioti. Já si myslím, že spousta zemí nebo spousta národů, teď bych řekl tak trošku naškodu od nás, kde u nás to vlastenectví nebylo tak vypěstováno, tak v každém případě patrioti jsou. Spousta z nich ráda jezdí, oni mají, třeba jezdí po kanálech nebo oni jsou tam třeba ty koně, ty fríský koně, nebo mají různý Kinderburderai. To jsou takový ty statky pro děti, jo, kde si můžou ošahat, krmit krávy a dobytek. Ale pokud teda vyrazí někam do světa, tak to je jako všichni, to je ta komerční záležitost někde k moři, k teplu, protože to jejich moře, který tam je, tak to je relativně chladné. To je jako, když by my jsme toužili jet do Baltu. Ale pokud si mají vybrat, tak jedou do hor, protože ty hory nemají.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké tam je v podstatě teď počasí, protože někde jsem se dočetla, že právě v Nizozemí je snad jenom 6 dnů v roce úplně bezvětří?
Miloš VAJNER
--------------------
Tak je to logický, protože je to na hranici, vlastně rozhraní moře a pevniny, takže pořád tam vlastně vane nějaký ten vánek, rozdíl teplot. Jaký mají počasí? Oni nemají takový to typický co my známe jaro, léto, podzim, zima. Oni tu zimu mají, výjimečně mají zimu, kdy jim tam napadne sníh. Spíš měli několik období, třeba kdy tam mrzlo, jo. Možná pro některé lidi od nás je známý Elfstedentocht, to je tah přes 7 jako měst, kdy zamrzly kanály a oni zhruba 200 kilometrů jezdí... něco jako u nás byl pseudo závod Míru, takže když zamrzlo, tak se tam sjeli ty lidi a závodili a paradoxně nad olympionika a všema dvakrát za sebou, když to zamrzlo, vyhrál Sedlák. Takže ale jinak jako to počasí, když jste se ptala, tak je takový průměrný. Pořád jako, není to ani léto, ani zima, takový umírněný, no. Trošku tam mží.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mží tam?
Miloš VAJNER
--------------------
Mží, mží.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to zase tak až příjemné možná není.
Miloš VAJNER
--------------------
Oni jsou na to zvyklí, oni mají pláštěnky, jezdí na kolech, jsou spokojený v tomhle tom.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě cykloturistika, to je asi obrovský fenomén, to možná leckoho překvapí, že když vypraví se do Nizozemí, tak všude u těch nádraží a všude jsou obrovské zastávky, kde je neskutečné množství kol. To je něco, co bychom jim asi mohli závidět?
Miloš VAJNER
--------------------
Oni, je to takovej trošku, oni Léta Páně jezdí jen jako na kole. Tam třeba je normální, že děti jezdí třeba 15 kilometrů na kole do školy a zpátky a jsou to desetiletý děti. A oni jsou takoví jako šetřiví a dělají to jako pro zdraví a ty děti to berou jako samozřejmost. A tam je paradox, když třeba to kolo píchnou, tak ho nechají tam, kde je a odvezou se, jak se říkalo u nás na špačku, v podstatě s jiným dítětem domů přes ty dvě, tři vesnice. No a rodiče odpoledne si dojedou pro to kolo tam, kde někde zůstalo být tam v terénu nebo řekněme na vesnicích, jo, tam se kola nekradou. Ale zase uvnitř třeba měst, tak tam kolo se nepovažuje jako za přílišný hřích jako ukrást, berou to jako takový dopravní prostředek, že se třeba v noci opije, ulomí zámek a jede domů.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes cestujeme s naším hostem po Nizozemí. Naším hostem ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha je inženýr Miloš Vajner.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 Praha, naše dopolední vysílání. Mluvíme o Nizozemí s naším hostem inženýrem Milošem Vajnerem, který tam žil 10 let. A už jsme mluvili o tom, co se nám vybaví, když se řekne Nizozemí a určitě jsou to tulipány. Tam je dokonce jeden největší květinový park tulipánů, kde to je, jak to tam vypadá?
Miloš VAJNER
--------------------
Tak určitě spousta lidí se vypravuje na jaře do Keukenhofu, kde jsou burzy s tulipánama, burzy s vlastně s hlízama. Ale co je tam nejkrásnější, pardon, tak je to, že oni vlastně ty tulipány, aby šly do hlíz, tak...
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Napijte se, v pohodě se napijte.
Miloš VAJNER
--------------------
... tak je musí posekat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože tohle téma tulipány, příroda, to zajímá určitě leckoho.
Miloš VAJNER
--------------------
Tam, když přijedete, tak to jsou takový dvou, třímetrový obrovský pruhy několik set metrů různých barev tulipánů. Oni na jaře je musejí posekat, aby šli do hlíz. No a s nima potom udělat jinýho, tak se udělají alegorický brány, vozy a všecko, no a vlastně velmi dobře komerčně pro turisty zpracují. A musím říct, že je to velmi krásný.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to je teda ta pravá květinová burza, jak to tam vypadá, jak to probíhá?
Miloš VAJNER
--------------------
Jo, to je zas něco jinýho. Oni v Holandsku si strašně potrpí na živé řezané květiny. Oni tam mají velké množství skleníků a vlastně dodávají se z Holandska do celýho světa kamionama kytky a všecko. No a to jsou burzy, kdy vlastně tam třeba, já nevím, jedou uprostředka, tam jsou ti nákupčí, oni ukazují ty kytky a oni jenom ukazují, kolik třeba těch nakoupí ve velkým, a to prostě různý druhy kytek a všeho možný, ale to je další... Jedna část je ta oficiální burza a ta druhá záležitost je spíš takový to show pro ty turisty, jo, kdy se kupují ve velkým ty květiny.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, když procházíme ulicemi některých samozřejmě měst v Nizozemí, tak můžeme nahlížet do těch jejich domů, příbytků, tam vidíme všechno, protože oni nemají záclony. Tam vidíme na těch stolech ty vázy s těmi řezanými květinami, a to leckoho zajímá. Proč vlastně v Nizozemí nemají lidé záclony ve svých domácnostech?
Miloš VAJNER
--------------------
No, heleďte, tohle to pochází z doby, my bychom u nás mohli říct z doby po bělohorský, kdy se protestanti stáhli do Holandska. V té době Holandsko bylo pod nadvládou Španělů. No a někteří z vás, určitě se vám vybaví třeba Rembrandt jako Noční hlídka, takže v té době, aby se nesrocovali, a aby tam nerebelovali ti lidé, tak jim nařídili, že nesmí mít záclony. Jo, takže po setmění bylo tam něco jako takové stanné právo nebo něco v tom duchu, a chodily ty noční hlídky a sledovaly, jestli ty lidi se někde nehromadí. No a ti lidi si za ty staletí na to zvykli a od té doby nemají závěsy a připadá jim to normální, takže vy jdete třeba po ulici, vidíte rodinu, jak koukají na televizi, jak tam, já nevím, večeří, co všecko dělají. A těm rodinám to připadá normální, že jsou něco jako ve výkladní skříni.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přišlo to normální i vám, když jste se tam nastěhoval, zvykl jste si na to?
Miloš VAJNER
--------------------
Heleďte, zvykl jsem si na to, ale v každým případě je to pro nás hodně zvláštní. Jim to nevadí, jo, ale vám to připadá takový tak trošku obnažený, že ty lidi, nevím, jestli bych řekl, že je to až trošku exhibování, ale je to pro nás zvláštní, musím říct, pro Středoevropany.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla taková malá odbočka. Teď jsme se chvíli dívali do těch nizozemských domácností. Ale pojďme se vrátit opět tak trošku k těm tulipánům, ale hlavně k té půdě. Jaký mají vztah Nizozemci ke své půdě a vůbec jaké kvality ta půda je?
Miloš VAJNER
--------------------
Tak je to písek obecně řečeno. Zase, tu půdu bych rozdělil na dvě. Jedna je půda, která je ve vnitrozemí, to znamená jsou to ty nížiny, které už byly úrodné a naplavované, to je třeba to Porýní směrem třeba k tomu Německu, tak tam se pěstovaly hodně brambory, jo, v té době. Nizozemci jsou hodně známí pěstováním brambor historicky a vyváželi, byla to velká produkce brambor. Ta půda, která byla potom na těch vysušených poldrech, jo, kde oni vlastně potom, jak už jsem říkal, po tom odlivu si udělali hráze až to zavřeli, počkali, až se to vysušilo, jo, ovšem to není ze dne na den, jo, to trvá desetiletí, to tam zaseli třeba rákos, po rákosu zase něco jiného a tak dále. Ty živiny z toho tahali a dodávali tam na to... to je normálně věda, to není jakože, tak člověk si myslí, že to vysuší. A tam nakonec v těchto písčitých půdách, což bylo dřív před staletími mořský dno, vlastně z toho se stala akorát tráva. No, a takže na té trávě postupně tam, já nevím, pasou se tam krávy, je potřeba, tam je velikánská vlhkost, jo, logicky, jak naprší, nebo oni musejí tu vodu pumpovat ven a ven. No a takže proto tam vznikla, druhý odvětví je vlastně mléko. Jo, takže nadprodukce mléka, co s mlékem, takže od toho jsou známé různý holandský sýry, takže je to další znak. Ty brambory už jsou dneska potlačený, ale to Holandsko je vnímáno jako země sýrů. No a co je zajímavý, když už jsme teda u těch poldrů. Oni mají zhruba 2 tisíce kilometrů poldrů. My si to ani neumíme představit, jo. Vemte si tisíc kilometrů jenom do Holandska odsuď je to, kdybyste jeli do Holandska a zpátky a ještě kousíček, tak je to tolik kilometrů, oni tam mají teda těch hrázích zapoldrovaných. Poldr je ta druhá strana, z jedný strany je voda. A oni postupně třeba po dalších třeba 50, 100 letech postavili další hráz, zase do hloubky no a takhle tu vytlačili tu vodu ven. No a dneska jim logicky nezbývá nic jiného než tu vodu pumpovat ven. Takže to, co ten syndrom takové země větrných mlýnů, spousta lidí si myslí, že ty větrné mlýny jsou na mletí obilí, jak to známe z pohádek u nás, a já si myslím, že možná ani každý stý není na mletí obilí. Ty mlýny jsou na vysoušení půdy. A každá vesnice tak jako třeba měla kostel, tak třeba si tam postavili spojenými silami mlýn a ten mlýn vlastně sloužil všem z těch polí. Oni tak, jako my máme meze, kde jsme dávali kamení, jo, kdy abychom měli ten zbytek půdy, aby to pluhům a tak dále neškodilo, takže oni vlastně si nadělali takový jako rejhy, jo, tam vysoušeli, měli takový Archimedovy spirály na různý takový minimlýny, by se dalo říct, kdy pumpují to třeba o 30 centimetrů výš, tak to vypumpujou zase o kousek výš. No a z té vesnice potom vedl jeden takovej už potom kanál, který je třeba metr vysoko nad úrovní země, voda nebo i výš. No a to vlastně do tohoto muselo přeházet ten, dá se říct, obecní větrný mlýn.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou zajímavé informace. Cestujeme po Nizozemí s inženýrem Milošem Vajnerem, který tuto zemi velmi dobře zná, protože tam žil 10 let.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono je asi hodně těžké říct, pokud by někdo cestoval do Nizozemí, kam se podívat. Co by bylo to hlavní, co by každý měl vidět. Vezmu to z vašeho pohledu člověka, který tu zemi skutečně velice dobře zná. Které místo vy byste třeba našim turistům, cestovatelům doporučil?
Miloš VAJNER
--------------------
Podívejte, tak jako všichni, kteří přijedou do České republiky a chtějí vidět Prahu, každý musí přijet a vidět Amsterodam. I když Amsterodam není hlavní město. Hlavním městem je Den Haag, tak ten Amsterodam je takový /nesrozumitelné/, jo, to jsou ty kanály, teď tam vidíte ty uličky lásky, teď tam vidíte různý takový ty, ta volnost, která jako tam z toho čiší, takže to si myslím, že v každým případě Amsterodam. Potom chcete-li vidět takové to echt holandské, tak musíte na sever do Fríska. Tam jsou ty kanály, když v létě vidíte ty zvedací mosty, což je velmi krásné, oni mají takovou... něco jako my jsme měli chaty, tak oni mají dovolenou na takových těch jejich hausbotech, kdy si popojíždějí tam někde po těch kanálech, tak to je taková druhá oblast. No a co se týče třeba mé osoby, tak já mám oblíbený třeba zábavní park Efteling, ten je u Tilburgu a tam jsem i kdysi čerpal spoustu takových snů, třeba, když jsem stavěl babylon, tak jsem tam spoustu snů čerpal, co by se tam dalo jako z toho dělat. A ten já považuji za nejlepší zábavní park v Evropě. Protože je nám jakoby nejblíž. Jo, tam je ten pohádkový svět, Šípková Růženka a všecky tyhle ty věci.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Lepší než Disneyland?
Miloš VAJNER
--------------------
V každým případě. Disneyland je komerční přenesený amerikanismus, kdežto toto je opravdu echt evropský.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom se ještě měli zastavit u samotných Nizozemců. Jací vlastně oni jsou?
Miloš VAJNER
--------------------
Nizozemci? Jedním slovem bych řekl demokratičtí, kosmopolitní, to už není jedním slovem. Kosmopolitní. Oni jak byli mořeplavci hodně, oni jsou velmi dobří byznysmeni a oni měli kdysi dávno kolonie v Indonésii, dodneška mají Surinam a Arubu a oni si přitáhli některé ty provincie. Já osobně si myslím, že tam je určitá degenerace těch lidí, takže ono to bylo i účelové, takže je tam i dost barevných lidí a oni jsou tolerantní ke všem národům, to je taková směsice kultur barvy pleti - Číňani jsou tam, kdokoliv, ale nejvíc de facto těch Surinamců, což jsou ty nizozemské Antily v Jižní Americe.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Také často si taková nizozemská rodina adoptuje ještě někoho třeba z Afriky nějaké dítě.
Miloš VAJNER
--------------------
To mě jako osobně strašně překvapovalo. On to byl takový trend, kdy oni jsou tam mají vícepočetné rodiny, tam je normální mít 3 děti, jo. A oni jako gesto, aby bylo vidět, že jsou dobře spořádaná rodina, tak si adoptují třeba ještě jedno dítě, a to dítě je záměrně barevné, aby bylo vidět, jo, že ta rodina je taková uvědomělá, a to vidíte i, já nevím, když třeba je vidím v Čechách, tak ty rodiny jsou smíšené a mají jednoho kudrnatýho černouška s sebou. Je to zvláštní.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale v každém případě ale můžeme to jen pochválit, protože těm dětem, které si adoptují, tak jim v podstatě zlepší určitě jejich život.
Miloš VAJNER
--------------------
Ale jako já si myslím, oni jsou, ale oni jsou... Třeba tam se vybírá na raněný labutě, tam na cokoliv, jo. Oni ty lidi jsou opravdu takoví, jsou zvláštní v podstatě, ale je to dobře. No, a co se týče třeba rodin, tak co je tam, jediný, co se třeba toleruje, tak je třeba nerušte rodinu v době jídla. Jo, když jedete na návštěvu, tak je lepší se třeba objednat, zavolat a přijet a musíte vědět, tam se třeba kolem páté, šestý jí, tam jí třeba jenom jednou denně teplý jídlo. To je taky zvláštní. My jsme zvyklí radši, když to jde, tak třikrát, jo. Takže oni spíš ty brotě, namazat si něco, takový ty svačinový lehký jídla a teprve kolem té páté, šesté hodiny, kdy se sejde rodina doma mezi pátou, sedmou by se dalo říct, takže to se považuje za vrchol jakési neslušnosti vniknout do domácnosti a říct dobrý den, tak my jsme tady, to je jedno, i když jsou to příbuzný, nedělají to.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi připomněl to, že v Nizozemí v podstatě neexistují školní jídelny, ty děti mají hodin od dvanácti do jedné čas dojet si domů, najíst se, ale školní jídelny neexistují?
Miloš VAJNER
--------------------
Ty děti, ano, ty děti oni mají svačinu, oni právě díky tomu, že nemají to teplý jídlo, tak si jdou na svačinu, najít se doma a tak dále. Ale mně se tam líbilo třeba i v těch školách, že ty školy neměly klasické uspořádání školních lavic jako u nás, a že ten učitel seděl mezi nimi a tykali mu. Jo, to jsou velmi zvláštní věci.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naše povídání se chýlí k závěru, ale když už jsme se dotkli toho jídlo, na co byste nás v Nizozemí pozval?
Miloš VAJNER
--------------------
No, tak v každým případě jsou to slanečky, takzvaný herinky, takže to je, to se považuje za nizozemskou specialitu. No, ale je pravda, že ne každýmu jedou. Jinak Holanďani, holandská kuchyně je velmi prostá . Sice jí hodně zeleniny, ale většina, hodně lidí se stravuje v takových těch frikadelii a takový, já bych řekl hamburgárny, takže to asi by nebylo úplně pro vás to nejlepší. Ale já to mám rád, protože je to takový kus nostalgie.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Žil jste tam 10 let, dalo by se o té zemi s vámi povídat dlouho. Možná, že si tady ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha zase za čas dáme nějakou schůzku a budeme v cestování po Nizozemí pokračovat. Naším hostem byl inženýr Miloš Vajner. Jsem ráda, že jste si udělal čas, mějte se pěkně. Hezký den. Na slyšenou.
Miloš VAJNER
--------------------
Posluchačům taky děkuji.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zbu
Spustit audio