Jak řešit pracovní úraz
Rozhodně ne každý úraz, který se vám stane v zaměstnání, se dá považovat za pracovní. Není tedy pravdou, že když vejdete do dveří svého podniku, zodpovídá za vaši bezpečnost pouze zaměstnavatel, který pak nese všechny následky případné nehody. O tom, co je skutečně pracovní úraz a jak se řeší, už Aleš Heřmánek.
Není ani tolik důležité místo, kde se vám případná nehoda stane. Aby byla považována za pracovní úraz, musí k ní dojít při plnění pracovního úkolu nebo při činnosti, která s ním přímo souvisí.
Jaroslav Jakubka: Pokud ten zaměstnanec vykonává něco jiného, třeba něco soukromého nebo se pohybuje mimo areál zaměstnavatele, například o přestávce v práci, tak byť by běžela pracovní doba, tak to není pracovní úraz.
Zdůrazňuje Jaroslav Jakubka z právního odboru ministerstva práce a sociálních věcí. Jenže, aby to nebylo tak jednoduché, pracovní úraz se samozřejmě může stát i mimo sídlo firmy.
Jaroslav Jakubka: To přichází v úvahu například při pracovních cestách nebo tam, kde místo výkonu práce zaměstnance je v terénu. Nemusí to být tedy přímo v areálu, ale podstatné je ,že je to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.
Na rozdíl od jiných právních předpisů, kdy se musí dokazovat vina, úraz na pracovišti se automaticky připisuje na vrub zaměstnavateli, pokud obě strany podepíší záznam, který se musí vyhotovit. V případě, že majitel firmy nesouhlasí, má možnost se odvolat k soudu, aby spor rozhodl.
Jaroslav Jakubka: Zákon zná takzvané zprošťovací důvody, zaměstnavatel se pak zprostí odpovědnosti zcela pokud prokáže, že ta škoda byla způsobena porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Musí navíc prokázat, že s nimi byl zaměstnanec řádně seznámen a že ta znalost a dodržování byly vyžadovány a kontrolovány. Další možnost je, že škodu si poškozený způsobil v opilosti nebo v důsledku užití jiných návykových látek a zaměstnavvatel nemohl škodě zabránit.
Jestliže ale k ničemu takovému nedošlo, a pracovní úraz je uznán, musí zaměstnavatel nahradit veškerou škodu.
Jaroslav Jakubka: Zaměstnanec má nárok na náhradu, která je v době jeho pracovní neschopnosti. Pak má ještě nárok za náhradu ztráty výdělku, bolesti a ztížení společenského uplatnění. Účelně vynaložené náklady spojené s léčením a samozřejmě věcnou škodu, pokud k ní došlo.
Zaměstnavatelé obvykle ale neplatí pracovní úrazy ze svých peněz. Jsou totiž povinně pro takové případy pojištěni.