Jak přežít jaderný útok? Nedívejte se do výbuchu a zbavte se oblečení, radí americké úřady

Co bychom měli dělat a jak se chovat v případě raketového jaderného útoku? Na to se ptá deník Washington Post v souvislosti s mylným poplachem na Havaji, jejíž obyvatelé žili desítky minut v přesvědčení, že probíhá severokorejský útok. Na displeji mobilního telefonu si tisíce lidí přečetly poplašnou zprávu: „Nouzové varování. Hrozba balistické rakety směřující na Havaj. Vyhledejte okamžitě úkryt. Tohle není cvičení.“

O trochu podrobnější instrukce byly k dispozici na televizních obrazovkách. Havajcům radily, „aby zůstali uvnitř a pokud se právě nacházejí venku, aby okamžitě vyhledali úkryt“. Měli také zůstat v dostatečně vzdálenosti od oken. Řidiči zase měli odstavit auto na kraj cesty a hledat co nejbezpečnější útočiště, či si lehnout na zem.

Washington Post dodává, že výstrahy byly nakonec s omluvami odstraněny. Nikoli však obavy vystrašených lidí. O informace a rady se totiž zdaleka nezajímají jen ti na Havaji. A i proto majitel provozovatel internetového obchodu Troy Jones teď neví, kam dřív skočit. Jeho online krámek totiž kromě jiného za 180 dolarů prodává i takzvané „rodinné radiační balíčky“.

Masky a jódové tablety

V neděli, den po poplachu na Havaji, se Jones urychleně vydal do práce a povolal veškeré své zaměstnance. Všichni byli následně doslova zavaleni množstvím objednávek tablet jodidu draselného, ochranných respiračních masek s filtrem a prostředků, které eliminují důsledky radiace. „Je to úžasné,“ pochvaluje si současný byznys Troy Jones.

Americké úřady samozřejmě už dlouhou dobu disponují řadou pokynů a doporučení, jak se v případě jaderného útoku chránit, a snad i přežít. Federální Centrum pro kontrolu a prevenci chorob (CDC) mělo dokonce na tento týden naplánováno školení o postupu zdravotnických zařízení právě v případě jaderného útoku. Shodou náhod ho odvolalo jen těsně před havajským incidentem.

I když se školení tedy nakonec nekonalo, úřady prý nespí. Například americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti na své oficiální stránce nabízí v případě radiačního ohrožení několik rad. A Washington Post z nich uvádí ty klíčové.

Příslušníci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany plní široké spektrum odborných úkolů

Důležitá je třeba zásada okamžitě se odebrat do sklepů, krytů či jakýchkoli podzemních prostor. Zkrátka co nejhlouběji pod zem. To prý ochrání před radioaktivním zářením a spadem účinněji než třeba přízemí budov. Zavřít je nutné i okna či komínové průduchy a také vypnout topení a klimatizaci.

Čím silnější stěny úkrytu, tím lépe. Masivní materiály, vrstva betonu, cihelná zeď, dokonce i police s knihami ochranu zesilují. Tyto zásady možná vysvětlují, proč někteří vyděšení Havajci v obavách jaderného útoku zvedali kanalizační poklopy a snažili se proniknout do odpadových šachet, všímá si americký list a přidává další rady.

Nouzový balíček

Federální agentura pro řízení krizových situací (FEMA) už také před časem zveřejnila dlouhý seznam, podle kterého si každý může vytvořit vlastní „nouzový balíček“.

Za jeho základ považuje zejména trvanlivé potraviny, dostatek nápojů, zdravotnické a hygienické potřeby, funkční rádio a svítilnu. Neměl by chybět ani ruční otvírač konzerv a píšťalka, kterou je možné přivolat pomoc.

Je třeba mít také na paměti kontakt s rodinou a přáteli, případně i místo vzájemného shledání po odeznění katastrofy. Agentura také Američanům radí, aby si u místních úřadů zjistili, kde se v jejich blízkosti nalézají bezpečná útočiště. Mají prý také očekávat, že v úkrytu budou muset setrvat nejméně 24 hodin po jaderném výbuchu. V oblastech s nejintenzivnějším spadem se ovšem doba nutného pobytu v bezpečných prostorách může prodloužit až na dobu jednoho měsíce, píše s odvoláním na odborné instruktáže Washington Post.

A co si mají podle amerických úřadů počít lidé, když je jaderná exploze zastihne venku? Důležité je zejména nedívat se do jaderné exploze. To by člověka totiž mohlo oslepit. Nutné je ležet rovně na zemi, zakrýt si hlavu, a následně co nejrychleji vyhledat úkryt. Také by se lidé měli zbavit veškerého oblečení, aby nedošlo k šíření radioaktivního materiálu. Tento krok sám o sobě může podle vědců odstranit až 90 procent kontaminace.

Je pravděpodobné, že takovýmito informacemi disponují i obyvatelé Havaje, kteří žijí v atmosféře bezprostřední hrozby ze strany KLDR už od prosince. Tehdy místní úřady zavedly pravidelné testy sirén a výstražných hlášení – poprvé od konce druhé světové války, připomíná BBC.

20 minut do výbuchu

Americký ostrovní stát, který dělí od Severní Koreje zhruba 7 400 kilometrů, žije v napětí od chvíle, kdy se prezident Donald Trump a severokorejský diktátor Kim Čong-un začali trumfovat jadernými výhrůžkami. A skutečnost, že řada vojenských expertů vyjadřuje pochybnosti nad akceschopností severokorejského jaderného a raketového arzenálu, obyvatele tichomořského souostroví nikterak neuklidňuje.

Honolulu

Podobně na ně působí i upřesněné odhady parametrů severokorejských raket. Podle havajských médií by střely modly zasáhnout Honolulu dvacet minut po startu od startu, informuje BBC. Havaj ale podle ní není jediným místem, kde jsou slyšet varování před raketovým úderem.

Na malém tichomořském ostrově Guam, kde sídlí americká letecká základna, si loni obyvatelé užili čtvrthodinku strachu a nejistoty, když tamní dvě rozhlasové stanice mylně vyslaly urgentní varování před raketami ze Severní Koreje. Její komunistický režim ostatně tomuto americkému teritoriu v Pacifiku hrozil úderem už v loni v srpnu.

V dosahu severokorejských střel se ale nenacházejí jen americké cíle. Mnohem blíže to rakety mají na území Japonska a Jižní Koreje. Obě země disponují systémy protiraketové obrany a také včasného varování. A ve stínu současných hrozeb je rychle zdokonalují. Například centrální výstražný systém nazvaný J-Alert varuje Japonce před rizikem prostřednictvím televizního a rozhlasového zpravodajství, mobilních telefonů a veřejných hlásičů.

Na ostrově Hokkaidó vydaly úřady dokonce instruktážní komiks. Názorně ukazuje žáky skrývající se před radiací pod školními lavicemi, běžce hledajícího záchranu na veřejných záchodcích, či farmáře s hlavou zabořenou do orné půdy, popisuje stanice BBC.

autor: smi
Spustit audio

Související